Kliknutím zvětšíteMajitelé dvou spojených budov, ve kterých je Filmový uzel vybudován, využili v roce 2014 příležitost, nachystali projekt a z Evropského fondu pro regionální rozvoj získali dotaci ve výši téměř 25 milionů korun. Z celkové částky investice 29 milionů korun, zaplatil zřizovatel občanské společnosti Kudlovské ateliéry, Imos Invest, 4,4 milionu.
Díky evropským i soukromým dotacím tak mohly být budovy zrekonstruovány a byly v nich vybudovány nové unikátní multimediální expozice, včetně kreativních dílen. Zlínský Filmový uzel je tak jedinou sbírkou svého druhu, je však hlavně určen k návštěvám široké veřejnosti ze Zlína a jeho okolí. Projekt již tři roky od svého vzniku zvyšuje atraktivitu Zlína a stojí za nárůstem turistů, vždyť ročně toto místo navštíví čtyřicet tisíc návštěvníků.
„Hlavním mottem, impulsem k založení Filmového uzlu bylo, že přece jen tady ten náš filmařský kopec má osmdesátiletou historii a bylo by škoda z tohoto místa udělat něco jiného. Šli jsme do toho s tím, že určitě chceme ukázat lidem nejen vzpomínky na historii, ale v duchu filmu se snažit obnovit těch 80 let a pokračovat v ní,“ uvedl výkonný ředitel Filmového uzlu Zlín Lukáš Sušila.
Rekonstrukce budov trvala jeden rok. Další více než půlrok trvalo dovybavení prostoru. A právě to vdechlo místu kouzlo, originalitu a přineslo radost dětí. Každé patro budov, které jsou nenápadně propojeny, září jinou barvou. Na první pohled je patrné, že architekt Michael Klang nešetřil originalitou i využitím zajímavých technických a technologických prvků.
„Objekt má konstrukci, která je realizovaná s technologií zvedaných stropů, kdy je daný prostor bez jakékoliv dělicí stěny a vynesený pouze na sloupech. V každém patře je šest sloupů, které vynáší celé to patro, a ty sloupy se podařilo udělat barevné díky RGB páskům. To je zajímavost, v celém objektu je jich asi kilometr a půl,“ popsal raritu Lukáš Sušila. Díky těmto systémům tak mohou být jednotlivé sloupy barevně nasvětleny a vytvářet atmosféru patra. „Zároveň využíváme systém rámů, které vychází z těch sloupů, umožňují různou variabilitu a zároveň slouží jako expoziční plocha,“ doplnil výkonný ředitel.
Přestože se Filmový uzel rozprostírá na ploše 2000 metrů čtverečních, nečekejte zde mnoho personálu. „No, je nás poskrovnu,“ směje se ředitel Sušila.
„O dům se stará pět lidí na stálo. Využíváme ale i brigádníky. Pak máme samostatnou jednotku, a to jsou animátoři, kterých je pět, pomáhají jim čtyři externisté,“ vypočítal Lukáš Sušila. V současnosti zde pod rukama animátorů vzniká nový dětský seriál O prasátku Lojzíkovi od Táni a Pavla Ondrašíkových. Seriálu je věnována i jedna z expozic Tvořivý chlívek. Zde si děti mohou užít skákání, stavění, čtení, jízdu na Lojzíkovi, kreslení, skládání puzzle či jógu.
Připraveno je i malé kino
Dokonce se mohou naučit kreslit postavičku Lojzíka tak, jak to dělají profi animátoři. Připraveno je i malé kino s ukázkou animovaného prasátka. „O expozici je velký zájem, doufám, že bude i o seriál O prasátku Lojzíkovi. Zatím jsme ve třetině cesty, už máme nějaké díly hotové a příprava běží na plné obrátky,“ vysvětlil šéf zlínského Filmového uzlu.
Jen kousek od této tvořivé dílny pro děti je další dílna. Tahle je však místem pro skutečné animátory. Hodiny kreslení a práce na počítači. To je hlavní náplň jejich práce. „Kluci vesměs využívají spíš počítač, papír a tužku, zkrátka klasické metody. Vše si kreslí v ruce, pak přenáší do elektronické podoby,“ dodal Sušila.
Den otevřených dveří se ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj koná 7. 9. od deseti dopoledne do půl šesté. Připraveno je např. pět komentovaných prohlídek nebo čtyři workshopy se zaměřením na animaci. Registrujte se kvůli kapacitě předem.
Lukáš Sušila: Filmový uzel ve Zlíně přilákal do města další turisty
„Chceme, aby se tu lidi něco naučili,“ říká ředitel Filmového uzlu Zlín Lukáš Sušila.
Představíte nám budovu zlínského Filmového uzlu?
Budova Filmového uzlu prošla nákladnou rekonstrukcí původního objektu, který pro filmaře v letech 1935–6 společně s ateliérem postavila na kopci nad Zlínem firma Baťa. Během více než osmdesátileté historie zde působila řada osobností české kinematografie – nejen vynikající Karel Zeman a Hermína Týrlová, ale také pozdější oscaroví režiséři Elmar Klos a Alexander Hackenschmied, hudební skladatel Zdeněk Liška nebo autor řady skvělých dětských filmů Josef Pinkava. V místních ateliérech a laboratořích vznikly slavné filmy jako Vynález zkázy, Cesta do pravěku, Ferda Mravenec a mnoho dalších. Dům dostal jméno podle známého filmu Hermíny Týrlové Uzel na kapesníku.
Jak se vlastně zrodil zlínský Filmový uzel?
Nějaký koncept a představu jsme měli již dříve, před rokem 2014. Celý projekt je udělán tak, že byly zrekonstruovány dvě budovy, které předtím byly v původním stavu. Jedna je z 30. let, druhá z 80. let. Jejich nový majitel využil částečně připravený projekt. Ten se podařilo nakonec nachystat tak, aby se mohlo žádat o dotace v rámci operačního programu.
Jaký byl záměr jeho vzniku, co měl Filmový uzel Zlínu přinést?
Bylo to i o tom, nabídnout lidem nějaký styl a vzdělávání, aby měli možnost jít se kam podívat, pobavit se a případně se i něco naučit. Například něco o historii filmového studia na tomto kopci.
Vznikají nebo vznikly již tady nějaké filmy?
Filmy ani ne, spíš krátké snímky. Jsme koproducenti filmu Úsměvy smutných mužů, to patřilo k našim významným koproducentským činnostem. Pak spolupracujeme s animátorkou Zuzkou Bahulovou, společně jsme se podíleli na videoklipu cimbálové skupiny Harafica, to byly spíš dílčí věci.
Jakou má zlínský Filmový uzel před sebou budoucnost?
Tím, že uzel není jen jedna věc, ale jsou tu další expozice, krátkodobé výstavy, animační workshopy, animační činnosti a produkční činnosti, tak půjde dál. Naučili jsme se, co má smysl v těchto prostorech dělat, a co ne. Vyzkoušeli jsme si, kdy k nám lidé přijdou, víme tak, v čem má smysl pokračovat. Také chceme rozvíjet animační činnost v rámci veřejnosti. Vidíme totiž, jakou mají lidé a děti radost, když pracují, určitě má smysl je seznamovat s tím, co to animace je.
Filmový uzel funguje již třetí rok. Co přinesl do lokality kudlovských ateliérů?
Myslím, že oživení. Do té doby byly ateliéry brány veřejností jako uzavřený areál. Vědělo se, že je tady nějaká expozice, festival, ale bylo to hodně neviditelné. Tím, že je tady Filmový uzel a Střední filmová škola, lidi postupně zjistili, že se sem dá přijít, strávit tady nějaký čas a něco tady vidět. Takže podle mne to je taková první vlaštovka k tomu, aby ateliéry celkově ožily. Ať už to bude nějakou tou filmovou tvorbou, anebo expozicí, případně v budoucnu i vybudováním rezidenční čtvrti. Ten kopec by se měl ve výhledu pěti let proměnit v jedno z lokálních center města.
Jak vznikl název Filmový uzel? Proč zrovna uzel?
Uzel od kapesníku paní Hermíny Týrlové byl jeden z motivů, po kterém jsme mohli pojmenovat projekt. Je nejvíc viditelný a nejednodušší. Pointu a význam má uzel i ve spojování. Protože tady to je místo, kde se setkává více věcí, a to animace, případně vzdělávání, expozice i tvorba. Takže uzel je vlastně spojení více věcí dohromady ve filmu.
66
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
