Roubená stavba za více než jeden milion korun vyrůstala od jara 2019 na pozemku za farou blízko mateřské a základní školy. Za půl roku stála uprostřed obecního sadu, který ve Zděchově vysadili v roce 2015. Sušírna je vybavená patnácti „léskami“, na každou z nich lze rozložit až patnáct kilo jablek.

„Lésky je třeba vyměňovat. Začíná se odspodu, a postupně je dáváte výš a výš. A ještě je musíte otáčet i vlevo vpravo, protože u pece je větší teplota. Až se léska dostane až nahoru, říká se tomu na zátvoře, je hotovo. Tam se jabka při teplotě sedmdesát stupňů dosouší,“ popisuje Oldřich Knebl.

Na každý kousek se musí několikrát sáhnout.

„Nejdřív už při chystání a krájení. A pak při sušení pořád zkouším, je-li jabko živé či neživé. Kratší dobu sušíme zápečky – ty jsou poloměkké, ale musíte je do měsíce sníst. Pokud sušíte řádně, křížaly jsou tvrdé jak šutr a vydrží i dva roky,“ říká zkušený Oldřich Knebl.

Zděchovská sušírna ovoce má za sebou úspěšnou první sezonu.

„Sušili jsme asi pět, šest týdnů. Obecní jablka i ovoce, které přivezli lidé. Jsme velice spokojení, vychytali jsme mouchy,“ ohlíží se starosta Zděchova Tomáš Kocourek. Podle jeho slov se sušírna vedle svého primárního účelu stala také místem pro zastavení lidí, posezení, příjemné popovídání.

Zbývá už jen dořešit „personální“ otázku.

„Musíme najít šikovného člověka, který by se o sušírnu v sezonu staral, zejména měl na starosti závěrečnou fázi, aby se ovoce nepřesušilo,“ vysvětluje starosta.

Teď přikládá ruku k dílu on sám a několik dalších pomocníků, kteří chodí do sušírny zatápět. Velkou část práce zastane podle Tomáše Kocourka také zděchovský místostarosta Karel Trochta.

„Musím jej za to velice pochválit. Zjistil si veškeré potřebné informace, do sušírny nastupoval vždy odpoledne, když se ovoce dosušovalo,“ cení si starosta Zděchova.