Obec je ale líhní šikovných lidí a zajímavých věcí – narodil se zde zpěvák Thom Artway, bednáři z rodu Fryzelkových, najdete tady největší množství funkčních starých sušíren a v obci žije také Radek Fryzelka, majitel rodinné bylinné farmy Květomluva.

Původně vyučený truhlář a designér nábytku mohl pokračovat v rodinné tradici slavných bednářů. On ale měl jiný sen. Vše začalo rekonstrukcí staré sušírny sv. Františka z 19. století, do které se po návratu z Norska pustil. V roce 2015 na svých pozemcích postupně vysazovali byliny (v certifikované BIO kvalitě). Dnes jich pěstují téměř na dvou hektarech. V sušírně začali spolu s manželkou Zuzanou sušit ovoce a bylinky, které se staly jejich prvním prodejním artiklem. Bylinné koupele se setkaly  s velkým zájmem v hotelech v nedalekých Luhačovicích.

„Nechtěli jsme prodávat bylinnou sůl, která vám zašpiní celou vanu. Vymysleli jsme speciální bavlněné koupelové pytlíčky a ty jsme balili ke dřevěným kádím mého otce, které putovaly do míst po celé republice. To byl jeden z našich prvních produktů,“ popisuje své začátky v roce 2014 sympatický Vlachovjan.

„S manželkou, velkou milovnicí bylin,  jsme postupně začali vyrábět „chuťovkové“ bylinné čaje, které ručně sbíráme na našich podhorských políčkách. Čaje tvoříme tak, že nejdříve přemýšlíme nad tématem a podle toho mícháme bylinky. Výjimeční jsme hlavně tím, že si naprostou většinu bylin i část zeleniny pěstujeme sami a ve stejné obci je i zpracováváme. Poctivost, kvalita a ruční výroba, to je to, o co se v Květomluvě snažíme,“ dodává Radek Fryzelka.

„Až do roku 2018 to pro nás byla zábava vedle našeho občanského povolání.“ (pozn. red. Radek pracoval na „poloviční úvazek“ jako místostarosta v obci)

„Zabírala nám ale stále více času a my věděli, že pokud se bylinkám chceme věnovat opravdu poctivě, musíme do toho jít naplno. Rozhodli jsme se změnit jméno naší firmy, které by o nás lépe vypovídalo – BIO bylinná farma, kvalita, tradiční metody v moderním pojetí, to je KVĚTOMLUVA. Část našich výrobků je v limitovaném počtu, protože množství námi vypěstovaných nebo posbíraných valašských bylin je omezené a u některých výrobků se používají jen čerstvé byliny,“ pokračuje ve svém vyprávění.

Výroba křemíkových desek a čipů v Rožnově pod Radhoštěm. Závod je součástí nadnárodní společnost onsemi, která patří mezi dvacítku technologických lídrů světa.
Silicon Valley po Moravsku. Továrna na čipy vyrábí nonstop, i pro elektromobily

Firma se chtěla dále rozvíjet, rozšířit sušírnu, a tak bylo nutné spojit se s investorem, kterým se stal Pavel Šopík. Díky tomu mohli postavit novou provozovnu umožňující vyrábět technologicky náročnější produkty.

Vysoké pracovní nasazení i neustálý stres si však vyžádaly svou daň v roce 2020, kdy Radek zkolaboval a lékaři mu diagnostikovali propojená autoimunitní onemocnění. Tato životní stopka mu paradoxně dala nový směr.

„Musel jsem od základu změnit svůj pracovní styl, přehodnotit priority, ale díky tomu jsem také objevil novou cestu pro naše podnikání. Začal jsem se zajímat o léčbu pomocí AIP protokolu, kdy vysadíte potenciálně zánětlivé potraviny. To v zásadě vypadá tak, že stojíte před otázkou, co vlastně budete jíst. Na trhu téměř neexistují potraviny, které by vyhovovaly přísným dietním zásadám AIP, a tak jsem přišel s nápadem na vlastní bylinkové chleby a krekry. Vyvíjeli jsme je společně s AIP koučkou Lucií Podolovou a s kamarády kuchaři. Žádný potravinářský stroj nebyl schopen zpracovat těsto v potřebné konzistenci, technologicky na to potravinářské stroje neexistují. Po mnohých nezdarech jsme zjistili, že nejefektivnější bude lis. Po více než půl roce vývoje jsme představili výrobky, které splnili naše očekávání. Dnes nabízíme několik variant AIP bylinných chlebíčků, krekrů nebo RAW tyčinek a jsou to naše nejprodávanější výrobky,“ pokračuje Radek Fryzelka.

„Ale ne vše se nám vydařilo, jak jsme si představovali. Například bylinkáva, ve které jsme cítili velký potenciál, se nesetkala se zájmem zákazníků. Tábory milovníků kávy a čaje jsou stále velmi radikální,“ říká s úsměvem.

Sen Radka Fryzelky však stále pokračuje, má další plány a je důkazem toho, že i v malé obci může vyrůst výjimečná firma produkující  jedinečné výrobky.

Zajímavosti

Jedlé květy dodávali do restaurace spa hotelu Lanterna legendárnímu šéfkuchaři Pavlovi Václavíkovi.

Na 200ml sirupu se spotřebuje 60 květů bylinek.

V době sklizně obírají jedno pole měsíčku lékařského tři lidé celý den.

Správné sušení bylinek probíhá při 37-39 stupňů.

V roce 2020 získala Květomluva ocenění Bio výrobek roku 2020.

Květomluva má v provozovně i obchůdek se svými výrobky a během letní sezony se mohou zájemci objednat na exkurzi.

Sušírny

Sušení ovoce bylo v minulosti nejdůležitější z konzervačních metod umožňujících uchování ovoce přes zimu. Nejstarším dokladem o sušárně ovoce na Moravě je zápis o sušárně v Komni z r. 1651. Oblasti s rozšířeným ovocnářstvím (v Českém středohoří, Podkrkonoší a na východní Moravě) se zhruba do poloviny 20. století používaly a budovaly sušárny ovoce jako drobné hospodářské stavby, která sloužily k sušení švestek, jablek či hrušek.

Jen ve vizovickém okrese bylo na počátku 20. století 1 150 selských sušáren ovoce. Sušené ovoce, zejména „trnky“, byly rozšířeným obchodním artiklem, které městští kupci odváželi do okolních moravských měst, ale také do Vídně či Polska. V posledním desetiletí bylo v Bílých Karpatech zrekonstruováno několik původních sušíren a též zbyly vybudovány nové, avšak s tradiční dispozicí.

V opravené sušírně ovoce v Hostětíně se opětovně suší od roku 1998. Nejvíce funkčních původních sušíren na ovoce je v obci Vlachovice, z osmi se stále suší v polovině z nich. Na Slovácku a Valašsku se používá výraz sušírna/sušírňa, ve východních Čechách suška.

se svolením Anna Kohoutová