Obří investice do firmy i v době pandemie napovídají, že po čipech je ve světě stále větší hlad. Nyní se zaměřují na inovativní řešení pro energeticky úspornou elektroniku.

„Budoucnost je v efektivních materiálech,“ říká výrobní ředitel rožnovského závodu Aleš Cáb.

Nově instalované logo na budovu tamního sídla firmy v průmyslovém areálu bývalého státního podniku Tesla jakoby předznamenávalo novou éru. S pokročilou technologií.

„K výrobě křemíkových desek s integrovanými obvody jsme přidali nově vyvinutý proces, kdy využíváme jako materiál karbid křemíku s ještě lepšími vlastnostmi. Jsme ve fázi expanze, letos a příští rok počítáme s investicemi za zhruba šest miliard korun,“ uvádí Cáb.

Koncern čipy vyrábí pro různá odvětví a rychle se rozvíjející segmenty, od solárních panelů po cloudové aplikace a 5G sítě, aktuálně zachytili i nástup elektromobility.

„Velká část naší budoucnosti je v automobilovém průmyslu. Máme dlouhodobý kontrakt s předním světovým výrobcem elektromobilů. Nově využívaný materiál dokáže prodloužit dojezd u jedné autobaterie až o deset procent, díky menším ztrátám při přenosu energie. Navíc výrazně urychluje nabíjení ve srovnání s křemíkovou součástkou,“ vyzdvihuje ředitel.

Bike aréna Vsetín
Bike aréna Vsetín se chystá na novou sezonu, otevře se nejpozději v květnu

Miliardy pro Evropu

V moderním autě se nachází 300 až 1500 nejrůznějších čipů. Od různých výrobců. V době nedávné mikročipové krize však automobilkám nejvíce chyběly jiné druhy, než na které se zaměřují v Rožnově.

„Obecný nedostatek čipů ve světě má více důvodů. Podstatná část výroby se i z evropských továren přenesla do Asie a výrobci využívali své kapacity na maximum. Do toho se ale rapidně zvýšila poptávka po mikročipech. Trh se rychle změnil. Tři čtyři roky zpátky byl jen v autech počet čipů výrazně nižší,“ vysvětluje Cáb.

Na situaci nedávno zareagovala i Evropská unie. Aby snížila závislost na dovozu nedostatkových mikročipů, uvolní v přepočtu asi 266 miliard korun na podporu jejich vývoje v Evropě. Podle Evropské komise to má vyvolat masivní investice do tohoto klíčového technologického odvětví.

Unijní exekutiva chce také členským zemím usnadnit subvencování vývoje a výroby polovodičových součástek, s jejichž nedostatkem se v současnosti potýkají například právě výrobci aut či elektroniky. Před pár dny obří americká společnost Intel potvrdila, že postaví v německém městě Magdeburg závod na výrobu mikročipů za více než 422 miliard korun. V Evropě hodlá do deseti let investovat sumy přesahující bilion korun.

Také v podhůří Beskyd podnikají další kroky k rozvoji.

„Rozšiřujeme kapacity v areálu. Jen letos nabereme sto zaměstnanců u dělnických profesí, padesát u technických,“ prozradil Cáb.

V Rožnově a ve vývojovém týmu v Brně má společnost onsemi celkem 2200 zaměstnanců. Ve vývoji spoléhají v rožnovském onsemi na odborníky, kteří mají více než 63 celosvětově uznaných patentů. Řídí také vývojová centra firmy v Koreji, Taiwanu a USA.

Ilustrační foto.
Rožnov se chystá na nápor návštěvníků. Pro řidiče připravil parkovací mapku

Zázračný křemík

Aby se z křemíku stal inteligentní mikročip, musí projít asi 260 unikátními výrobními kroky. V Rožnově řežou pláty monokrystalu, kterým se pak říká wafer.

Následuje komplikovaný proces výroby čipů. Po zhruba devíti týdnech je hotovo a křemíkové desky odesílají do Malajsie či Filipín, kde jsou rozřezány na čipy a ty uloženy do plastových pouzder. Pak už stačí jen poslední krok k zapojení čipu do elektroniky.

Pro nový materiál karbid křemíku však bylo třeba vyvinout unikátní postup výroby. Nejdříve surovina ve formě prášku projde žárem přes 2000 stupňů Celsia, změní skupenství na plynné a následně na zárodečně desce roste monokrystal. Ten je zpracovaný do podoby dva a půl centimetru tlustého puku.

„Na jednotlivé desky ho řežeme laserem, s menšími ztrátami než u běžné metody,“ popisuje Cáb. Základní desky jsou tenké a na rozdíl od křemíkových průsvitné.

Vytváří na ně ještě velmi tenkou takzvanou epitaxní vrstvu. Takto vytvořené desky karbidu křemíku nyní posílají do Koreje, kde vytváří jednotlivé mikročipy. „V budoucnu ale chceme i tuto část výroby mít v České republice,“ podotkl Cáb s tím, že nyní v Rožnově zhotoví pět set desek týdně, do konce roku chtějí dosáhnout šestinásobku, v příštím roce už šesti tisíc. Díky této unikátní technologii se firma stala vítězem soutěže Inovační firma Zlínského kraje 2021.

Nový Hrozenkov - Památník Antonína Strnadla.
U Strnadlova památníku v Hrozenkově zavoní jidáše i včelí med

Absolutní čistota

Křemík potřebuje extra čisté prostory. I nepatrné částice prachu ve vzduchu mohou poškodit jeho vlastnosti. Na práce dohlíží v Rožnově například vedoucí servisní skupiny Martin Chudoba.

„Měříme prašnost ve vzduchu, kvůli snížení prašnosti se převlékáme do kombinéz,“ povídá při vstupu do výroby. V nejvíc kontrolovaném prostředí výroby se zaměstnanci sprchují superčistým vzduchem.

V místnostech jsou méně či více hlučné stroje za desítky milionů korun. Některé vyvíjejí obrovské množství energie. V určité fázi výroby panují v některých strojích extrémně vysoké teploty až k 1200 stupňům Celsia, ale naopak i mrazivé, blízko absolutní nule.

Bezpečnost zaměstnanců je naprostou prioritu i kvůli práci s chemickými látkami. Kyseliny a leptadla rozvádí kabelové „žíly“ ze zásobníků do výrobní linky tam, kde jsou potřeba. Nikdo tak nemusí přenášet kanystry. Při zpracovávání křemíkových desek se používají i některé nebezpečné plyny.

„Děje se tak v důkladně kontrolovaném a monitorovaném systému. Navíc tyto plyny jsou v zařízeních ve vakuu, jejich únik je v podstatě nemožný,“ ubezpečuje Chudoba.

V továrně běží nepřetržitý provoz. Čtyřiadvacet hodin denně, sedm dní v týdnu.

„Zastavení a znovuobnovení výroby není jednoduché a velmi by se prodražilo,“ konstatuje Cáb.

Ilustrační foto
Na turistická místa pohodlně. Zlínský kraj vypraví cyklobusy i letos

Nástupce Tesly

- Výrobní společnost onsemi (ON Semiconductor Czech Republic) vznikla v roce 2003 fúzí společností Tesla Sezam (výroba polovodičových čipů) a Terosil (výroba křemíku).

- Obě uvedené společnosti byly nástupnickými organizacemi bývalého státního podniku Tesla, která v Rožnově fungovala od roku 1949. Jen v roce 1989 měla 8500 zaměstnanců.

- Milníkem byl i rok 1993, kdy rožnovský závod začal spolupracovat s obří společností Motorola jako strategickým partnerem, vyrábějícím integrované elektronické obvody, mobilní telefony, terminály a vyvíjejícím bezdrátové sítě.

- Nyní jsou tři společnosti se sídlem v České republice (Rožnov pod Radhoštěm a Brno) součástí nadnárodní skupiny firem s více než 35 000 zaměstnanci.