Roboti mohou v Česku „vzít“ práci až 3,4 milionu lidí. A to úředníkům i účetním

Jedná se prý však pouze o odhad toho, nakolik bude možné profese nahradit. Důležitý bude i vliv zákonů a faktor ekonomické výhodnosti, uvádí se v materiálu, který Úřad vlády zveřejnil tento týden. Jinými slovy: bude mimo jiné hodně záležet na tom, jak drahá bude lidská pracovní síla a nakolik se zaměstnavatelům vyplatí nahradit ji stroji a počítači. 

Hadamczik vypověděl smlouvu Kravařím. Přežije oblíbený aquapark?

I přesto se ale dá odhadnout, které profese budou mít do budoucna problémy a kterým zánik nebo postupné nahrazení lidských zaměstnanců počítačovým softwarem či robotickými stroji nehrozí.

Zánik úředníků

Do pěti let by prý mohla umělá inteligence začít přebírat práci pouličních prodejců, pokladních, účetních, administrativních pracovníků a lidí zaměstnaných v informačních službách. Zvládne totiž více než polovinu dovedností potřebných v těchto povoláních.

Do patnácti let se tento trend má dotknout dalších úředníků či montážních dělníků, do třiceti roků pak pracovníků osobní péče ve vzdělávání či zdravotnictví.

Jaký vývoj čeká svět technologií? Podívejte se na předpovědi expertů

„Naopak nejméně dovedností nahraditelných technologiemi lze v průběhu všech sledovaných horizontů očekávat u řídících pracovníků a specialistů,“ dodává analýza. Starosti si tak nemusejí dělat například zubní či veterinární lékaři, hasiči, geologové, architekti, advokáti a navzdory obecnému mínění i povolání typu sociologů či antropologů. Většinou se jedná o lidi, kteří musí ve své práci prokázat kreativitu, nápaditost a velkou osobní iniciativu.

Pokud by stát nezačal tuto problematiku řešit, mohlo by to podle materiálu vést k větší nerovnosti mezi lidmi. „Tomu je potřeba přizpůsobit sociální záchrannou síť a jejím prostřednictvím podporovat ohrožené pracovníky usilující o rekvalifikaci,“ píše se ve vládní analýze.

Elektromobily mohou přinést vyšší emise i závislost na uhlí, varuje agentura EU