Lenka Václavková si hory zamilovala už v dětství. S rodiči dojížděla na chatu nedaleko horského hotelu Portáš, kdykoliv to jen bylo možné. „K místu jsem si vytvořila silný vztah. Tady jsem poprvé stála na lyžích,“ svěřuje se dnes třicetiletá sympatická podnikatelka. Díky dokonalým podmínkám a blízkosti sjezdovek se z ní stala zdatná lyžařka a jako závodnice se pravidelně zúčastňovala juniorských závodů.

„Před deseti lety rodiče hotel od původního majitele Vladimíra Bittnera koupili a pak ho pronajímali. My jsme se podniku s manželem ujali před dvěma roky,“ pokračuje Václavková, která vystudovala Obchodní akademii ve Zlíně a později si vzdělání zvýšila na Vysoké škole hotelové v Praze. Tam se potkala s budoucím manželem a oba pak v hlavním městě několik let žili. Po příchodu na Valašsko se jim život zcela změnil. „Byla to úplně nová zkušenost a naše první podnikatelská aktivita. Za dva měsíce se nám narodil syn Tobiáš, takže začátky byly opravdu těžké,“ vzpomíná Lenka Václavková.

Nicméně dodává, že by rozhodně neměnila, života v hlučném městě si užili dost. Pracovat na horách není bezstarostná idylka ani dnes, kdy počáteční těžkosti manželé zvládli. „Rozhodně to není zlatý důl, velkou část vydělaných peněz musíme vzhledem ke stáří budovy investovat do oprav. Navíc je problém udržet stálé zaměstnance,“ popisuje Václavková.

Málokdo z personálu vydrží podle ní déle než dvě sezony. Roli hraje i odloučení a například nemožnost denně dojíždět z domova. „Hlavní sezony jsou tady v létě a v zimě. Jaro a podzim musíme vždycky nějak překlenout,“ pokračuje podnikatelka. Příchod bílé zimy s sebou přináší příliv turistů, ale také problémy s dopravou. „Dostupnost bývá v zimě autem často nulová a bez rolby bychom se neobešli,“ říká s klidem sobě vlastním Václavková.

Na otázku, zda ji z té její pohody dokáže něco vyvést, po chvilce odpovídá: „Spíše mě pobavilo, když si na přilehlé zahrádce turisté vytáhli vlastní vařič a začali kuchtit. Tohle by si v restauraci ve městě nedovolili,“ zasmála se. S různými zvláštnostmi a problémy se na horách podle ní počítat musí. „Jsme svými pány a ten klid a nádherné prostředí si člověk nekoupí za žádné peníze,“ má jasno Lenka Václavková.