„V patnácti jsem se šla podívat na hokejový zápas a o přestávce na stadionu hlásili, že budou nabírat hráčky do hokejového týmu žen. A tak jsem to zkusila a začala hrát za Olomouc,“ vzpomíná na své začátky jemná blondýnka. Rodiče však rozhodnutím dcery zaskočeni nebyli. „Celá rodina je sportovně založená, už odmalička jsem dělala sjezdové lyžování nebo skoky na trampolíně,“ vysvětluje Povýšilová. Z olomouckého hokejového klubu přešla do Opavy. V současnosti ale hraje již druhou sezónu za Vsetín.

„Myslím, že kolektiv máme lepší než chlapi, to ale neznamená, že občas nedojde k nějakým konfliktům,“ usmívá se hokejová obránkyně. Na otázku, jak na ni reagují mužští kolegové, říká, že skrze prsty se na ni dívají možná jen mladí frajírci. „Ti starší jsou v pohodě. Díky hokeji jsem se i před deseti lety seznámila s přítelem, který je bývalým hokejistou,“ doplňuje Povýšilová. Hokejistky trénují měně často než jejich mužští kolegové a tak zbývá čas i na jiné aktivity. „Baví mě běh nebo třeba plavání, věnuji se ale i našemu pejskovi a zahrádce,“ vyjmenovává Povýšilová a dodává, že samozřejmě chodí i do práce.

Vsetínské hokejistky minulou sezonu slavily obrovský úspěch, když v nejvyšší ženské soutěži skončily na bronzové příčce. Zuzana Povýšilová k tomu říká, že by si play-off ráda zahrála znovu, začíná však uvažovat i o dítěti.„S ho­kejem končím vlastně už druhou sezonu,“ říká s úsměvem. Zároveň ale dodává, že pokud kvůli dětem přestane jednou hrát, bude chodit alespoň fandit na zápasy. „Hokej mi dal opravdu hodně, díky němu jsem viděla kus světa. Byla jsem například v Lotyšsku nebo v Japonsku. Poznala jsem díky němu spousty kamarádů,“ vyjmenovává na závěr klady svého sportovního působení Povýšilová.

Vendula Vaňková