Začátky podle jejích slov nebyly vůbec jednoduché.

Po závěrečných zkouškách voboru kadeřnice se Pavla Kovářová, dnes sedmačtyřicetiletá matka desetiletého syna, přihlásila ke studiu ekonomiky. Školu zakončila maturitou a nastoupila na sociální oddělení vsetínského městského úřadu.

„I když jsem na úřadě pracovala deset let, zoboru jsem rozhodně nevypadla. Stříhání mě bavilo, takže ke mně docházely kamarádky,“ říká Kovářová, která si vyřídila živnostenský list už začátkem roku 1989, na městě nicméně vypomáhala ještě několik měsíců. „Sametová revoluce mi paradoxně situaci trochu zkomplikovala, protože všechno složité vyřizování muselo začít nanovo,“ směje se při vzpomínce sympatická žena. Sdalšími třemi podobně smýšlejícími ženami začínala vprostorách bývalé svazácké klubovny. „Začátky byly těžké, protože se muselo investovat do vybavení, na druhé straně se rozpadl podnik komunálních služeb, takže ze strany zákazníků zájem byl,“ pokračuje Pavla. Po čase už se kadeřnice stěhovaly blíže kcentru Vsetína a zhruba po čtyřech letech odešla Pavla Kovářová na mateřskou dovolenou. „Už vté době jsem věděla, že do pasáže se nevrátím. Chtěla jsem zákaznicím nabídnout lepší komfort,“ popisuje. Sodhodláním tedy začala shánět odpovídající prostory, což bylo podle jejích slov hotové martyrium, doprovázené několika neúspěšnými pokusy. „Ještě s malým na zádech jsem chodila sledovat výstavbu polyfunkčního centra na Svárově, kde se mi po čase nakonec podařilo kadeřnictví otevřít,“ vzpomíná dnes úspěšná podnikatelka. Aby podnik prosperoval je podle ní především nutné obklopit se spolehlivými lidmi. „Současné kolegyně Andrea, Alena a Míša mi padly do oka a jsme skutečně dobrý tým. Stále se snažíme zdokonalovat a držet krok smódními trendy,“ vysvětluje si značný zájem zákaznic Pavla Kovářová, která se chystá přijmout další ženu a služby salonu rozšířit i na sobotu.