Italský podnikatel Alessandro Alagia si byl toho dobře vědom, když se v roce 2009 rozhodl koupit zanedbaný zámek v Ořechově.

Výraz „zanedbaný" je namístě. Stavba, jejíž historie sahá do 17. století, totiž v novodobé historii sloužila jako sklad zdravotnického materiálu. Majiteli, kterým byla v novodobé historii státní organizace Zdravotnické zásobování Praha, evidentně na zachování památky evidentně nijak nezáleželo.

„Byla to v podstatě už jen hrubá stavba, kterou bylo nutné od základů opravit. V objektu nebyla ani toaleta. Do zámku vedl jen jeden kabel vysokého napětí. Další elektrické rozvody byly mimo provoz. Topení, odpady a rozvody vody tam nebyly vůbec žádné," vzpomíná na počátky oprav Alessandro Alagia.

Všechny tyto nedostatky bylo nutné odstranit. V praxi to znamenalo vybavit prostory zámku novými rozvody elektriky, výstavbou sociálního zařízení a další modernizací.

Řemeslnící instalovali celkem zhruba čtyři kilometry elektrických rozvodů. Přívod zajišťují dvě studny, které se v areálu zámku nachází. Díky tomu jsou náklady majitelů zámku na vodu minimální, zhruba asi dvě sta korun měsíčně.

„V první fázi oprav jsme zřídili i přívod plynu, jeho dodávku jsme ale po roku provozu zrušili kvůli vysoké ceně. Zámek jsme vybavili přibližně padesáti topnými tělesy a také kamny na tuhá paliva. Topíme peletkami, které vysypeme do velkého zásobníku. To zajistí teplo v zámku na mnoho hodin a navíc na tomto druhu vytápění mimořádně ušetříme. Vytápění je rozděleno do jednotlivých okruhů tak, aby bylo možné topit jen v určených prostorech. V několika místnostech máme také krby na dřevo. Teplou vodu získáváme ohřevem přes ústřední agregát," vysvětlil majitel zámku.

Při opravě zámku bylo nutné také snížit úniky tepla střechou a netěsnými okny. Při těchto úpravách museli majitelé zámku respektovat četná nařízení památkářů. Objekt proto například není možné opatřit zateplovací fasádou. Pod opravenou střechu řemeslníci položili izolační vatu. Také všechna okna zámku se dočkala výměny.

„V některých místnostech se nacházely kovové stropní traverzy, které není možné kvůli rizikům narušení statiky odstranit. Proto jsme opticky snížili stropy pomocí sádrokartonů, a meziprostor s nevzhlednými kovovými nosníky vyplnili izolační hmotou. Ve výsledku to znamenalo nejen estetičtější vzhled místností, ale i další tepelné úspory," dodal Alessandro Alagia.

V případě plného provozu zámku osvětluje třicet místností, chodby, i bazén v přízemí objektu zhruba 300 nízkoenergetických, LED žárovek se spotřebou 1,5 Watů.
Ročně majitel zámku investuje do energií nutných k provozu objektu zhruba 200 tisíc korun. Drtivou většinu těchto peněz, zhruba 150 tisíc korun, spotřebuje elektrika.

Dalších padesát tisíc stojí nákup peletek. Alessandro Alagia připouští, že pokud by v zámku využíval přívod plynu, náklady na provoz by byly nesrovnatelně vyšší.

Alessandro Alagia zámek otevřel i pro veřejnost. Ročně tam pořádá zhruba třicet kulturních akcí, ale i svateb. Investice do energií činí v případě jedné takové akce tři až čtyři tisíce korun.

Majitel zámku chce na snížení energetických nákladů pracovat i v budoucnu. „Rád bych umístil v blízkosti objektu solární panely a menší větrnou elektrárnu. Provoz obou zařízení zajistí úplné zásobování zámku elektřinou. Taková modernizace bude stát zhruba půl, až jeden milion korun," dodává Alessandro Alagia. (poh)