VYBRAT REGION
Zavřít mapu

OBRAZEM: Jak se žije páleničářovi

Boršice u Blatnice /FOTOGALERIE/ – Už čtvrtou generací v páleničářské rodině Halíků v Boršicích u Blatnice je dvaačtyřicetiletý Zdeněk. Ten převzal pomyslnou destilátorskou štafetu po svém otci sice před šesti lety, do páleničářských tajů však začal pronikat už někdy na sklonku své osmileté školní docházky.

12.1.2010
SDÍLEJ:

Pokračovatelem rodinné páleničářské tradice bude u Halíků v Boršicích u Blatnice Zdeněk junior.Foto: DENÍK/Pavel Bohun

„Bylo mi tehdy patnáct, přesně tolik, kolik je teď tady mému synkovi,“ usmívá se Halík starší při pohledu na svého potomka, rovněž nositele jména Zdeněk. „On, jako můj pomocník, má dnes ale podstatně snadnější práci, moc se nepředře při přebírání přivezeného kvasu. Já na jeho místě před lety jsem se měl co ohánět. Všechno se dělalo ručně. Dřevo nosit, přelévat kvas. Dnes topíme v pálenici pod kotly plynem a kvas čerpáme čerpadlem. Obrazně řečeno, když zákazník přijede, nemusí ani vystoupit z auta. O všechno je postaráno. Natáhneme na korbu hadici a kvas bez namáhání přečerpáme do zásobníku uvnitř domu. Čistá práce,“ pochvaluje si Halík senior a vzpomíná na časy, kdy se pod hlavním surovinovým kotlem topilo uhlím a vedle pod kotel přepalovací přikládali dřevo. Lidé si museli jeden čas vozit do pálenice uhlí i dřevo vlastní.

„Nefungovalo to ale ideálně. Uhlí od zákazníků nebývalo vždy kvalitní a dřevo taktéž. Proto jsme si sami začali dělat v lese metry nebo nám dřevo vozili místní fotbalisté či myslivci. Měli to jako drobný přivýdělek,“ popisuje někdejší starostí plnou praxi Halík a spokojeně pokyvuje hlavou při pohledu na současnou realitu, kdy se topí plynem. To považuje za pohodovější práci než v minulosti.

„Plamen z plynových hořáků se dá ideálně regulovat. Činnost navíc získala pevnější řád. Teď už vím, že obsah třistalitrového kotle vypálím za hodinu a půl na lajtr, který potom dvě hodiny přepaluji nahotovo, můžu si tak přesně naplánovat, kdo kdy přijde na řadu. No a pálenka z kotle plného kvasu je hotová v demižonech zhruba za čtyři hodiny,“ pochvaluje si Halík.

Zakladatelem páleničářské živnosti byl v roce 1946 jeho praděd Josef Huráb, který tehdy pálenici postavil. Jeho živnostenský start však nebyl lehký. „Začínal ale už několik let předtím tak, že putoval s pojízdnou pálenicí po dědině a dům od domu pálil těm, kteří si ho objednali,“ popisuje Halík podnikatelské patálie svého předka.

Svobodné možnosti, jak víme, neměly dlouhého trvání a režimního zásahu se dočkali i živnostníci na Slovácku.

Komunisté pálenici znárodnili, ale nás ji nechali obsluhovat

„V padesátých letech komunisté pálenici dědovi znárodnili, ale nechali naši rodinu se o ni starat. Dokonce nám za tu naši pálenici platili minimální nájem. Provozovali ji v našem domě a blahosklonně nám ji dovolili obsluhovat. Byla to divná doba. Vzhůru nohama se ocitla spousta věcí,“ vzpomíná Halík. Do správných kolejí se všechno vrátilo až v roce 1990, kdy i pálenice v Boršicích u Blatnice putovala z rukou dělnické třídy zpátky do vlastnictví původních majitelů.

„Vyběhali jsme si s otcem povolení na ministerstvu zemědělství i u dalších úřadů a začali fungovat se svým a ve svém,“ říká s pocitem zadostiučinění boršický páleničář, jehož otec však v roce 2003 nečekaně umírá. „Šest let funguji tak, že po většinu roku dělám své původní zaměstnání ve firmě vyvíjející radary a na zimu si beru neplacené volno, abych se doma mohl věnovat výrobě pálenky pro místní i zájemce z širokého okolí. Sezona obvykle začíná koncem října a podle úrody většinou nekončí dřív než na sklonku února. „Nepálím v noci, ale pouze přes den,“ upozorňuje Halík, jehož pracovní den začíná budíčkem v 5 hodin ráno. S manželkou a dvěma syny totiž bydlí kousek od pálenice, takže bez problémů zahajuje destilaci první zakázky úderem šesté hodiny. Pracovní den mu nekončívá dřív než mezi 22. a 23. hodinou. Denně zvládne vypálit dvacet až třiadvacet metráků kvasu, z nichž zpravidla nateče 250 litrů kořalky.

O kvalitě slivovice Halík soudí, že je nejvíce ze všeho závislá na kvalitě zkvašeného materiálu v bečkách. „Jakmile kvas začne octovatět, je to průšvih, z něj už pak nikdo dobrou pálenku neudělá. V průměru asi dvakrát do roka se mně takové kvasy tady sejdou. Ty já ale odmítám pálit,“ říká nekompromisně. Ještě větší problém však po­ dle Halíka nastává tehdy, když mu přivezou plesnivý kvas. Myšincový zápach se pak nedá ze slivovice odstranit. Na otázku, zda je lepší uchovávat kvas v plastové nebo dřevěné bečce, má diplomatickou odpověď. „Každá má svoje výhody i nevýhody. Dřevěná lépe drží teplotu, ale hůře se na ní dělá údržba, naopak plastová se lépe udržuje i skladuje, ale kvas se v ní rychle ochlazuje a rychlé změny teplot kvasu nesvědčí. Kvasinky pak rychle odumírají, a to je špatně,“ upozorňuje Halík, v jehož pálenici se objevují kvasy rozličné. „Špendlíky, ryngle, mirabelky, broskve, meruňky, hrušky, jablka. Můj otec jednou pálil i kořalku z exotických fíků,“ řekl.

Nejchutnější slivovice je z durancií a trnek

K dohadům na téma, kolik litrů z metráku by mělo běžně natéct, Halík naznačuje: „U durancií teče průměrně 12 litrů slivovice z metráku, i když rekord mám 18 litrů. V případě trnek nateče v průměru kolem deseti litrů z metráku. U letních kvasů teče naopak podstatně menší množství. Ty je naopak nutné přislazovat, i když zákon říká nesladit.“

V jeho sádku za domem převažují durancie, ale on sám považuje za nejchutnější slivovici pálenou z kvasu, kde jsou z poloviny trnky a z poloviny durancie. „Výborná je i špendlíkovice a oskerušovice, kterou jsem ale ještě nikomu nepálil,“ přiznává Halík, po­ dle něhož se zájem o pálení ovocných kvasů u lidí na Slovácku zvyšuje. „Přicházejí na to, že jde o přírodní produkt a než kořalky kupovat, nechají si vypálit destiláty raději z vlastní úrody,“ konstatuje. A kde končí odpad z vypálených kvasů? „Pecky nechám vysušit a pak je spálím doma v kotli na biomasu, no a výpalky zpracuje místní zemědělské družstvo,“ popisuje.

O kvalitě výrobků našich předků svědčí to, že z původního, více než 60 let starého zařízení je nyní v Halíkově pálenici funkční ještě čtvrtina vybavení. „Věci jako měřidla nebo nádržky na lajtr vydrží dlouho, nemá se na nich totiž co pokazit,“ dodává Halík.

Pokračuje ve sbírce miniatur likérů a destilátů po otci, má jich už 70 kusů. „Má to tady svoje místo, je to památka,“ uzavřel.

Autor: Pavel Bohun

12.1.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Gastronomie - Gastronomie Kuchař/pizzař 25 000 Kč

Kuchaři (kromě šéfkuchařů) Kuchař/ka. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Turnusové služby, úvazek: . Mzda min. 25000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Zaměstnavatel požaduje: praxe výhodou, Nabízíme: zaměstnanecká strava, firemní benefity, ubytování., ov.23.5.18. Pracoviště: Wellness hotel energetic, Rekreační, č.p. 1037, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm 1. Informace: Jaroslav Jurek, +420 725 768 530.

Doprava a logistika - Doprava a logistika Obsluha zemních a příbuzných 20 000 Kč

Obsluha zemních a příbuzných strojů Obsluha zemních a příbuzných strojů. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 20000 kč, mzda max. 28000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: OBSLUHA ZEMNÍCH A PŘÍBUZNÝCH STROJŮ, Nástup dle dohody, Požadujeme: ŘP sk. B,C,E,T,VZV, praxe v oboru, flexibilita, spolehlivost, samostatnost, pracovitost., Náplň práce: obsluha kolových a pásových strojů, jeřábnické práce., Nabízíme: inspirativní prostředí s přátelskou firemní kulturou zaměřenou na týmovou práci, prémie, benefity pro zaměstnance., První kontakt: životopis zaslat e-mailem na: jasy@jasy.cz, s vybranými uchazeči osobní pohovor. Pracoviště: Jasy vsetín s.r.o., 4. května, č.p. 353, 755 01 Vsetín 1. Informace: Ester Tovaryšová, .

Zdravotnictví - Zdravotnictví Ostatní odborní pracovníci ve 6 000 Kč

Specialisté v oblasti oční optiky a optometrie Optometristé - oční optici. Požadované vzdělání: vyšší odborné. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 6000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Možný nástup ihned. , Požadujeme: platné osvědčení k výkonu zdravotnického povolání v oboru optometrista., Nabízíme: stravenky, prémie., První kontakt: telefonicky (po-pá 8-17 h.) nebo emailem., Bližší informace na www.ocnioptikamitas.cz, ov.18.5.18. Pracoviště: Vladimír mitáš 03, Pionýrská, č.p. 2182, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm 1. Informace: Vladimír Mitáš, +420 702 107 971.

Obchod - Obchod Prodavač, prodejce 21 000 Kč

Prodavači elektrotechniky, elektroniky a domácích potřeb Administrativní pracovníci/prodejci. Požadované vzdělání: úso s maturitou (bez vyučení). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 21000 kč, mzda max. 33000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: ADMINISTRATIVNÍ PRACOVNÍCI/PRODEJCI, Požadujeme: příjemné vystupování, praxe v maloobchodě nebo ve službách výhodou., Náplň práce: markování zboží, sepisování splátek, administrativa prodejny, vystavování zboží, Nabízíme: možnost ovlivnit svoji mzdu. Zaměstnanecké slevy, zázemí jedničky na trhu., První kontakt: telefonicky na čísle: 724 661 342 od 9-18 hod., e-mailem: okay_042@okaycz.eu nebo osobně na pracovišti. Pro zařazení do výběrového řízení si prosím vyplňte dotazník na prodejně., ov. 22.5.. Pracoviště: Lukáš zajíček 01, U Nákladního nádraží, č.p. 365, 757 01 Valašské Meziříčí 1. Informace: Lukáš Zajíček, +420 724 661 342.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Tomáš Říha (ve žlutém). Ilustrační foto.

Nejzkušenější házenkář Zubří Tomáš Říha: Medaili jsem chtěl kvůli svým dětem

Fotbalisté VKK, s míčem Jan Pavelka.

Lepím každou díru v naší sestavě, říká karlovický univerzál Pavelka

Rožnovský skanzen otevírá nové výstavy. Představí historické hračky i suvenýry

Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm dnes slavnostně zahájí dvě výstavy. Jedna z nich - Hračky nejmilejší aneb jak jsme si hráli představí soubor hraček z muzejních sbírek. Druhá - Dílna lidové umělecké výroby bude ohlédnutím za tvorbou upomínkových předmětů.

Jak jsme žili v Československu - obec Hovězí

Obec Hovězí se rozkládá na 2 211 hektarech v Chráněné krajinné oblasti Beskydy v údolí Vsetínské Bečvy. První osadníci přicházeli od poloviny 13. století. Živili se především pastevectvím.

Z Rožnova i Meziříčí zmizí telefonní budky, není zájem

Čtyři veřejné telefonní automaty zmizí z rožnovských ulic Bezručova, Svazarmovská, Meziříčská a Julia Fučíka. O tři přístroje přijdou také lidé ve Valašském Meziříčí. Jejich provozovatel, společnost O2 Czech Republic, je odstraní ze zdejších ulic Komenského, Zašovská a Seifertova.

Přepisování dějin a honičky na Pardubicku a Porta v novém hávu: videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku ve dnech 22. až 23. května 2018.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT