Moderní a kvalitní oblečení a módu pro děti a mládež od dvou do třinácti let prodává ve svém obchodě sedmadvacetiletá Monika Garajová ze Vsetína.
Její prodejna je už čtyři roky umístěna v suterénu vsetínského hotelu Vsacan a podle jejích slov je mezi maminkami stále oblíbenější.

Ovšem začátky šikovné obchodnice nebyly vůbec jednoduché. „Studovala jsem Střední školu obchodu a služeb ve Vsetíně a po jejím ukončení jsem nejdříve pracovala v prodejně sportu na Dolním náměstí,“ vzpomíná na své začátky Garajová.

Její pracovní povinnosti potom na nějaký čas vystřídaly příjemnější povinnosti mateřské. „Nápad prodávat dětskou módu vznikl vlastně po skončení mateřské dovolené. Jen těžko jsem totiž tehdy sháněla kvalitní oblečení pro svou dceru, protože obchodů zaměřených na děti příliš nebylo a stále není. Tak jsem se nakonec rozhodla nabízet dětské zboží sama,“ vysvětlila obchodnice.

Druhým důvodem bylo také její přání konkurovat místním vietnamským obchodníkům. „Chtěla jsem vytvořit nějakou alternativu pro lidi, kteří hledají levné a přitom kvalitní oblečení pro své ratolesti.“

Do budoucna by ráda opustila prostory v suterénu hotelu a přemístila prodejnu „blíže“ k lidem, i když říká, že někteří zákazníci už si zvykli a do obchůdku se rádi vracejí. „Máme tady s ostatními prodejci velmi dobré vztahy a často si pomáháme, ale přesto si tu někdy připadám trochu jako ve sklepě,“ popisuje Garajová.

Přesunu na jiné místo zatím brání nedostatek volných prostor a taky finance. „Tady v suterénu jsou nájmy za prodejny zatím přece jen o něco nižší než o patro výše,“ podotýká obchodnice. Volného času si sympatická obchodnice příliš mnoho neužije. „Ve svém obchodě jsem každý den v týdnu od devíti do pěti hodin odpoledne,“ říká Garajová. Má otevřeno také v sobotu.

„Nejvíce práce mívám tradičně před vánočními svátky a potom také v létě vždy před tím, než děti odjedou na prázdninové tábory,“ vyjmenovala. Večery pak většinou tráví nad školními úkoly společně se svou dcerou Kristýnkou, která v současné době chodí do druhé třídy. „Jsem ráda, když si můžu někdy jen tak sednout a nedělat nic,“ říká s úsměvem Monika Garajová.