close info Zdroj: Euractiv zoom_in Příhraniční oblasti jsou mnohdy považovány za periferie – leží daleko od metropolí a jejich rozvoji po dlouhá léta bránily závory státních hranic. Evropská unie proto do těchto regionů směruje zvláštní podporu.

Města, vesnice, neziskové organizace a další subjekty o ni mohou žádat skrze program Interreg. Má to však podmínku. Peníze musí jít na projekty, do kterých jsou zapojeni aktéři z obou stran hranice.

Česko‑slovenské pomezí má s takovými projekty bohaté zkušenosti a program Interreg si pochvaluje.

„Program představuje jedinečnou příležitost pro prohloubení spolupráce mezi našimi dvěma státy, které donedávna tvořily jeden celek,“ zdůraznila Alexandra Zahradníček ze slovenského Ministerstva investic, regionálního rozvoje a informatizace.

Peníze podpoří přírodu i vzdělávání

Peníze nyní směřují do čtyř hlavních prioritních oblastí česko‑slovenské spolupráce.

První z nich je ochrana životního prostředí a řešení změn klimatu. Podpora tak putuje například do projektů, jejichž cílem je ochrana biodiverzity. Své využití ale mají i v moderních technologiích – příkladem je vybudování varovného informačního systému, který monitoruje hladinu řeky Vláry a je schopný varovat obce před povodněmi.

„Budeme dostávat informace z českých obcí v případě, že se začne zvedat hladina řeky. Budeme tak moci včas reagovat a učinit potřebná opatření,“ uvedl starosta obce Horné Srnie Juraj Húserka během květnové debaty o přes­hraniční spolupráci, kterou v Uherském Brodě zorganizoval server Euractiv.cz.

Další významnou oblastí programu je podpora vzdělávání, kde projekty zahrnují jak výměnné stáže, tak řešení aktuálních výzev, jako je kyberšikana, vysvětlila Alexandra Zahradníček.

Vzdělávání lze navíc propojit i s první zmíněnou prioritou – jak názorně ukázal například projekt Trezor přírody v Horní Lidči. Tam díky programu Interreg vznikla interaktivní vzdělávací expozice o přírodě. Na to pak navázal další projekt, tentokrát vzdělávací, hrazený z takzvaného Fondu malých projektů, který financuje spíše drobnější aktivity.

„Děti nestráví prohlídkou Trezoru přírody pouze pět minut. České a slovenské učitelky pro ně vytvořily speciální výukový program věnovaný tomuto tématu,“ vysvětlila při diskusi Jana Smutná, ředitelka Regionu Bílé Karpaty, který malé přeshraniční projekty financované z EU v této oblasti spravuje.

Třetí prioritní oblastí, kterou obce na česko‑slovenském pomezí oceňují nejvíce, je kultura a cestovní ruch. Jak vyzdvihla Zahradníček ze slovenského ministerstva, program v tomto případě financuje nejen zachovávání památek, ale také inovativní projekty, k nimž patří například 3D modely tamních hradů. Peníze pak jdou i na budování cyklostezek.

Čtvrtou prioritou přeshraničního programu Interreg je veřejná správa, kde se klade důraz na odstraňování administrativních bariér a posilování spolupráce mezi oběma zeměmi.

Na ochotě záleží

Rozvíjení přeshraničních projektů se podle Smutné daří především díky ochotným lidem na obou stranách hranice. Všechny projekty, které projdou hodnocením a získají finanční podporu, podle ní stojí za to.

S tím souhlasí i Zahradníček. Ta také podotkla, že ministerstvo se čím dál více snaží zjednodušovat administrativu, která je s vyřizováním evropských fondů spojená. Za poslední roky podle ní v této oblasti došlo k výraznému posunu.

Kromě byrokracie je výzvou také neochota některých obcí se do projektů zapojovat. Upozornil na to starosta Hornieho Srnie Húserka. Řečníci debaty se každopádně shodli na tom, že podpora z EU směrem k příhraničí je potřebná a měla by pokračovat i nadále – mimo jiné kvůli tomu, aby byly regiony schopné uchovávat svou kulturu, tradice a zároveň čelit velkým výzvám, jakou je například změna klimatu.

Aneta Zachová, EURACTIV.cz