Bylinkářka Jarmila Podhorná: Světovou zahradu nám brzdí "jen" peníze

Jarmila Podhorná vždy milovala přírodu a její dary, tak se její záliba stala i povoláním.

Studovala, získávala informace v oblasti lidského organismu i alternativní medicíny. Pro výrobu bylinných tinktur a vznik firmy Naděje se rozhodla ve chvíli, kdy studovala Herbář léčivých rostlin.

S výrobou léčivých preparátů z pupenů rostlin jste začínala ve sklepní místnosti. Jaké to bylo?
Po odchodu do důchodu jsem si ve sklepě zřídila něco jako laboratoř. Začátky byly těžké, dokonce jsem váhala, zda si mohu dovolit mít ve sklepě teplou vodu. První preparát, který jsem vyrobila a vyzkoušela, byl na bore- liózu. Lék fungoval, byl to však teprve začátek. Musela jsem jej dostat na trh, mezi lidi.

To se vám podařilo.
Nakonec ano. To, že jsem byla úspěšná, dokazují stovky lékařů a léčitelů, kteří dnes s mými preparáty pracují.

Vaše firma se jmenuje optimisticky Naděje. Co všechno nabízí?
V současnosti například preparáty, které napravují krevní obraz po chemoterapiích nebo oleje napomáhající namáhaným kloubům a svalům. Vybudovali jsme také novou halu. Lidé, kteří k nám zavítají, jsou mile překvapeni vším, co jsme dokázali.

Máte jedinou zahradu na cizokrajné byliny v naší zemi a jezdí se na ní dívat lidé z celé republiky. Považujete to za svůj největší úspěch?
Spíš splněný sen. Jde o ukázkovou zahradu českých a cizokrajných bylin. Plány na vybudování zahrady jsem nosila v hlavě od roku 2006. O dva roky později vznikl projekt, který jsem upravila podle svých představ, a další rok na jaře jsem se pustila do práce. Zahradu jsem vybudovala ve spolupráci s profesorem Pavlem Valíčkem, který mi poskytl i několik desítek rostlin. Některé z nich přežily zimu v nevytápěném skleníku, a tak jsem si řekla, že by tyto druhy měly přežít i zimu u nás. Na malých políčkách vedle sebe rostou rostliny z Čech, Vietnamu a Číny. Návštěvníci zde narazí na kustovnici čínskou, dangšen, kotvičník faremní, witánii snodárnou či kozinec. U každé rostliny nechybí její stručný popis a návod, k jaké léčbě je vhodná.

Jak vás vůbec napadlo vybudovat takovou zahradu?
Řekla jsem si, že musím udělat něco pro to, aby lidé viděli, jak rostliny vypadají. Když jsem začala s budováním zahrad, tak jsem sice bojovala s každou korunou, ale zároveň jsem věděla, že tím lidem dám něco navíc. Do těchto unikátních zahrad jsem během pěti let investovala 1,5 milionu korun.
Postupujeme ale pomaličku, na zahrady jsme nedostali žádné dotace a všechno si musíme platit sami. Ráda bych své dílo ještě rozšířila. Mám v plánu vybudovat na dvou hektarech půdy zahrady pro pupeny. Nápad pochází od Josefa Dostála, který je bývalým ředitelem Průhonického parku. Zahrada by byla jediná svého druhu na světě.

Co váš projekt brzdí?
Peníze. Když jsme s budováním začínali, rozpočet byl na osmnáct milionů korun. Dnes ale musíme počítat s financemi kolem pětadvaceti milionů korun.

Kterou bylinu máte nejraději a proč?
Bylin, které působí na spoustu zdravotních problémů, je celá řada. Nejraději využívám topol na problémy s únavou a potíže pohybového aparátu, dále eleuterokok, který nejen zvyšuje imunitu, ale upravuje i psychiku a má do určité míry i protinádorové účinky. Také mám ráda lichořeřišnici, která je využívána v preventivní protibakteriální léčbě, na problémy s močovými a dýchacími cestami.

Slyšela jsem, že vámi naordinovaný recept zabral i na diagnózu, u které jste to nečekala.
Ano. Takovým prvním prostředkem, který mě jednak překvapil a který dodnes patří ke špičkám z toho, co vyrábíme, je tinktura z pupenů topolu na boreliózu. Již v prvních fázích používání odchází únava a zlepšuje se funkce pohybového aparátu. Ale těch dalších výsledků máme spoustu. Dnes už mám dopisy a e-maily seřazené podle problémů, které se podařilo zmírnit či odstranit, a při listování těmito odezvami zjišťuji, že naše práce není zbytečná a že pomáhá u spousty těžkých problémů, které jsou i u oficiální medicíny těžko řešitelné. Denně máme radost z příspěvků k léčbě sterility, ale i u dalších problémů dneška, jako jsou alergie, ekzémy a problémy vnitřních orgánů. Vždy si ovšem lidé musejí uvědomit, že bylinky jsou účinné, ale chce to čas a musejí u léčby vydržet.

Různí léčitelé, ale už i masérky jako výstup svého vyšetření nabídnou bylinné čaje nebo tinktury. Myslím si, že k takovému kroku je třeba hluboké, skoro medicínské znalosti. Nemohou spíše uškodit?
Bylinné tinktury a výtažky z pupenů rostlin mají působení hlavně na fyziologické úrovni. Náš organismus harmonizují, posilují, podporují a čistí. Nemají vedlejší účinky. Znalosti je třeba mít hlavně v oblasti působení jednotlivých bylin. Podle toho pak lze snáze sestavovat kúry na různé druhy potíží. Každý masér nebo léčitel, pokud vykonává svoji činnost zodpovědně, by měl určité znalosti v oblasti funkčnosti našeho organismu mít a správně tak vybrat bylinky, které mohou pomoci. Pořádáme i semináře, kde se o bylinkách mohou hodně dozvědět.

V začátcích jste musela odbourávat v lidech hodně nedůvěry. Jak na to období vzpomínáte a jak jste ji zlomila?
Počátky byly velmi těžké. Tím, že tinktury pomohly na uvedené problémy, tak lidé jejich účinkům začínají věřit a více je využívat. I když to byla doba těžká, vzpomínám na ni ráda, protože jsem viděla, že moje úsilí má smysl.

V poslední době se hodně diskutuje o léčebných účincích marihuany. Už je dokonce legální si ji kvůli tomu koupit, ale pro většinu lidí stále nedostupné. Je to podle vás správné?
Marihuana je velký problém, protože je zde možnost zneužití. Samozřejmě pokud jsou léčebné účinky zjištěné na takové závažné problémy, jako je skleróza multiplex, měli by lidé mít možnost tyto prostředky využít a na předpis koupit. Taková možnost už dnes existuje, kdy se dá získat na předpis od lékaře, ale bohužel částky jsou vysoké.

Jakým způsobem vás mohou lidé kontaktovat?
Prostřednictvím e-mailů, telefonicky nebo přímo v Brodku u Konice. Také při přednáškách mají lidé možnost se poradit a podle jejich problémů jsou jim sestaveny kúry, které pomáhají nastartovat jejich řešení.