Po desetiletích útlumu během totalitního režimu, kdy se kladl důraz spíše na kvantitu vyrobeného nábytku, je opět TON synonymem nejvyšší kvality. Své zákazníky má společnost po celém světě. Získala si srdce lidí ve Spojených státech amerických, Číně, Japonsku, ale i ve Skandinávii. TON je předním zaměstnavatelem ve městě Bystřice pod Hostýnem. A nic nenasvědčuje tomu, že by se to v budoucnu mělo změnit.

„Dřevo je živý materiál a jako takový potřebuje lidskou sílu, která jako jediná dokáže odhadnout správnou kvalitu,“ poukazuje Lenka Sršňová marketingová specialistka ze společnosti TON.

Žasl i rakouský kancléř

Název společnosti vznikl spojením prvních písmen Továrny na Ohýbaný Nábytek – TON. Zakladatel značky a autor inovativního vynálezu Michael Thonet byl povoláním truhlář.

„Nejprve ohýbal svazky dýh. Tím zaujal také rakouského státního kancléře Metternicha, který jej pozval do Vídně,“ říká Lenka Sršňová. Ačkoliv Thoneta zájem jednoho z předních politiků Rakouského císařství jistě potěšil, chtěl se se svým „vynálezem“ posunout dál. „Ohýbání svazků dýh bylo náročné fyzicky i časově. Thonet chtěl ohýbat celé bukové tyče, což se mu podařilo díky ocelové pásnici. Na tu získal také patent. A založil první továrnu – v Koryčanech na Kroměřížsku,“ uvádí Sršňová.

Lehká, ekonomická, pevná, převratná

A právě v Koryčanech vznikla i ikonická židle s označením 14, která zůstává do dnešních dnů nejprodávanější. „Čtrnáctku“ si snad skoro každý hned na první pohled spojí právě s TONem. Je natolik významná, že se promítla také do současného loga společnosti.

„Židle číslo 14 sjednotila všechny požadavky, které chtěl Thonet do nábytku dostat. Byla ekonomická, jednoduchá, lehká, ale zároveň pevná. Do té doby byly všechny židle těžké, z masivu. Proto je to převratná židle,“ vysvětluje Lenka Sršňová.

Levná pracovní síla

Díky „čtrnáctce“ de facto raketově vystřelil i zájem o Thonetův ohýbaný nábytek. Společnost zažívala nejlepší roky svého fungování. Michael Thonet otevíral další a další závody. Dokonce i za hranicemi dnešní České republiky. Sídlem impéria zůstávala ale stále Bystřice pod Hostýnem.

Thonet byl totiž nejenom vizionář, ale také dobrý obchodník. Pracovní síla byla i tehdy v Bystřici levnější, než třeba ve Vídni. Češi byli navíc známí svou pracovitostí a precizností. V neposlední řadě hrála roli i lokalita, která nabízela lepší dostupnost k bukovému dřevu.

„Thonet investoval i do rozvoje města. Dovedl sem železnici, chtěl, aby se lidé měli dobře. Vystavěl zaměstnancům ubytování. Dělal to, co o mnoho let později Tomáš Baťa. Dokonce předběhl i Henryho Forda,“ podotýká Lenka Sršňová.

Pod rudou hvězdou

V dvacátých letech 20. století ale přišel útlum. Některé továrny se nadobro zavřely a Thonet se musel v roce 1924 spojit s dalším obchodním partnerem. Vznikl tak koncern Thonet – Mundus, který zanikl až po druhé světové válce. TONetovka zůstala i po roce 1945 největším zaměstnavatelem ve městě. Proměnila se na státní podnik. Kvantita vyrobeného nábytku však dávala na frak kvalitě. A vzhledem k vazbám na Sovětský svaz se nejvíce vyváželo na Východ.

Po revoluci se podnik změnil na akciovou společnost s desítkami drobných akcionářů. Opět se do popředí dostává důraz na kvalitu. Deset let pak značku TON vede generální ředitel Milan Dostalík. „Co bych chtěl do budoucna? Aby nábytek z Bystřice pod Hostýnem i nadále lidem zlepšoval život, neomrzel je, a naopak je těšil vzhledem i komfortem při užívání: aby se zkrátka nadále téměř obřadně předával z generace na generaci. Stejně jako naše řemeslo a znalosti,“ uvedl Dostalík v rozhovoru uvedeném v knize vydané společností k výročí 160 let od založení bystřického závodu.

Zajímavosti

V minulém roce se vyrobilo v závodu 257 137 židlí.

Ikonická židle s označením „14“ vznikla už v prvním závodě v Koryčanech na Kroměřížsku roku 1859. Od té dobu se jich po celém světě prodalo více než 80 milionů kusů. To je téměř jedna prodaná židle každou minutu.

Michael Thonet je pro Bystřici to, co byl Tomáš Baťa pro Zlín. Bystřice by bez něj nebyla tím, čím je.

Téměř každý v Bystřici pod Hostýnem zná někoho ve svém okolí, kdo pracuje nebo pracoval ve společnosti TON. Pokud tam nepracuje přímo on sám.

Připomínka výročí

Kniha autora Adama Štěcha vydaná v nákladu 2500 kusů při příležitosti 160 let od založení továrny v Bystřici pod Hostýnem.Kniha autora Adama Štěcha vydaná v nákladu 2500 kusů při příležitosti 160 let od založení továrny v Bystřici pod Hostýnem.Zdroj: Deník/Jakub Omelka

K výročí 160 let od založení závodu v Bystřici pod Hostýnem vydala společnost knihu s názvem + - 160 let. Vyšla v nákladu 2500 kusů a veřejnost si ji může objednat na internetových stránkách. Nejedná se o sondu do historie společnosti, ale zajímavě zpracovaný kurátorský pohled. Ten je doplněn o příběhy některých dlouholetých zaměstnanců, příspěvků současných spolupracujících designerů včetně hlavního designera Alexandra Guflera, rozhovorem generálního ředitele Milana Dostalíka či rozsáhlou fotogalerií. Autorem knihy je Adam Štěch.

Veřejnost se také může seznámit s historií firmy na speciálních internetových stránkách plusminus160.com. Na webu lidé najdou informace se sedmi základními historickými milníky.

Zdravice starosty města Zdeňka Pánka
„TONetovka je firma, která se zasadila o zásadní rozvoj města. Má pro nás stejný význam, jako měl Tomáš Baťa pro Zlín. Kdyby tady Michael Thonet firmu roku 1861 nezaložil, tak nemáme dnes tolik obyvatel, jako máme. Je vidět, že společnost se neubírá jen cestou tradičních modelů, ale přichází i s moderními modely. Popřál bych firmě TON hodně kreativních designerů a velké množství prodaných židlí, protože od toho se odvíjí budoucnost firmy a vlastně i rozvoj našeho města."

Interní oslavy založení závodu TON v Bystřici pod Hostýnem před 160 lety.Interní oslavy založení závodu TON v Bystřici pod Hostýnem před 160 lety.Zdroj: Deník/Jakub Omelka

Původně byla plánována velká oslava. Vlivem pandemie nakonec vedení společnosti rozhodlo o oslavách v „kruhu rodinném“. Tedy pouze interní – pro zaměstnance.

„Byl to pěkný den. Vyšlo i počasí. Sešlo se přibližně 200 zaměstnanců. Na programu byl například křest knihy, zahájení výstavy,“ uvedla marketingová specialistka TONu Lenka Sršňová.

Židle '14' na Mont Blancu v roce 1990.Židle '14' na Mont Blancu v roce 1990.Zdroj: Deník/Jakub Omelka

Židle 14 byla mimo jiné také na Mont Blancu. Donesli ji tam dva zaměstnanci továrny, které TON v 90. letech podpořil na jejich výpravě.

„Je to pro nás příjemné. Nebylo běžné, aby se na Mont Blanc vynášely věci. O to výjimečnější to je, protože se jednalo o ikonickou židli 14,“ řekla marketingová specialistka ze společnosti TON Lenka Sršňová.