„Věděli jsme, že to bude těžký úkol, zvlášť proti Plzni. Kdyby se nám to podařilo otočit, byl by to zázrak. Něco jako nedávný obrat s Duklou,“ říká zuberský pivotman Jiří Dokoupil, pro kterého to byl po zranění první ostrý zápas, ve kterém odehrál takřka celých šedesát minut.

Nic jiného ani zuberskému specialistovi na obranu nezbývalo. Kvůli zranění spoluhráčů Havrana a Hybnera, který navíc dostal stopku i na další dva zápasy extraligy kvůli potyčce v utkání s Kopřivnicí, musel Dokoupil svůj návrat urychlit.

„Fyzičku ještě pořád doháním. Kotník mě stále bolí, po každém zápase ho chladím. Ale kdybych ani já nehrál, tak trenérovi by už nepomohlo ani nejlepší lepidlo na světě, aby slepil sestavu,“ dodává s úsměvem 22letý házenkář, který v sobotu proti Plzni zaznamenal čtyři branky.

Nástup do zápasu se vám vydařil. Šli jste do toho s tím, že nemáte co ztratit?

Byli jsme určitým způsobem uvolnění, ale zároveň jsme měli v hlavách, že pokud chceme mít šanci na postup, musíme si nějaký náskok vybudovat už v prvním poločase. Dařila se nám druhá vlna, tlačili jsme se dopředu a snažili se je utahat, protože i Plzni chyběli někteří hráči.

Ve druhém poločase jste byli pouhé dvě branky od postupu. Co chybělo, abyste pohárový obrat dokonali?

Měli jsme tam hluchou pasáž, kdy jsme neproměnili tři dobré šance za sebou. V tu chvíli jsme už mohli být na plus osm, což by Plzeň ještě víc znervóznilo. Mají ale zkušený mančaft, a když ucítili, že i my se lekli, že to můžeme dotáhnout, tak už si to pohlídali.

Extraligoví házenkáři Zubří (v zeleném) v rámci 3. kola Evropského poháru v odvetě sice doma porazili Plzeň 32:28, ale v součtu dvou utkání slavili postup Západočeši.
OBRAZEM: Skvělé! Házenkáři Zubří konečně porazili Plzeň! V poháru ale končí

I přes nepostup to nakonec není špatný výsledek, berete to tak?

Byl to jeden z našich cílů, vyhrát a ukázat si, že s nimi můžeme hrát. V Plzni jsme dostali výprask v druhé půlce. Ale věděli jsme, že jsme hráli solidně, vycházely nám kombinace, kámen úrazu byla obrana. Dnes jsme si ukázali, že i v té slepené sestavě můžeme hrát s týmy jako je Plzeň. Vyzkoušeli jsme si různé varianty, které nám můžou i nemůžou fungovat. Dílčí úspěch to pro nás dnes byl, ale není výhra jako výhra.

Co vám dala letošní cesta Evropským pohárem?

První dvě kola jsem nehrál, takže se mi to hůř hodnotí. Musíme si ale nalít čistého vína, ti první dva pohároví soupeři byli hodně slabí. Tam šlo spíš o tu atmosféru, cestování letadlem, ceremoniály, zájem médií. Pak přišel nešťastný los, kdy jsme konečně mohli narazit na kvalitního zahraničního soupeře, ale dostali jsme Plzeň. Vloni nám ten pohár dal asi víc, než letos.

Uvítal byste účast klubu v pohárech i v budoucnu?

I když tam bývají soupeři horší kvality, tak stále se dá dostat k těm lepším. Pro náš mladý tým je to vždy výborná zkušenost. Pokud na to jsou v klubu prostředky a neovlivní to negativně jeho fungování, tak bych neváhal a šel do toho na sto procent znovu.

Vrátil jste se po zranění kotníku, které se vám přihodilo na konci letní přípravy. Jak probíhala rekonvalescence?

Prvních deset dní jsem měl sádru a jen jsem ležel v posteli. Pak jsem dostal chodící sádru, začal posilovat a postupně i chodit na rehabilitace, které mi zařídil klub. To hodně pomohlo, protože na začátku jsem měl prognózu, že se vrátím až v půlce prosince, nebo dokonce na jaře. Ten můj návrat se pak urychlil kvůli dalším absencím v týmu.

Hokejisté Vsetína (zelené dresy) porazili vedoucí Třebíč 4:1.
Vsetín porazil vedoucí Třebíč, dvěma góly se blýskl Berger

Tak velký zápřah hned po návratu jste asi nečekal, což?

V půlce listopadu jsem šel na první tréninky, musel jsem se rychle dostat do systému kombinací. Můj první ostrý zápas měl být původně v poháru v Plzni. Kvůli výpadkům jsem ale nastoupil už do utkání s Duklou, po dvou ostrých trénincích. Dva dny jsem pak nechodil.

Měl jste tři měsíce pauzu, odpočinul jste si od házené?

Jsem vášnivý hráč počítačových her, takže než jsem mohl chodit do posilovny, tak jsem si přidal pár hodin navíc. Mám rád vojenské simulátory a strategie. Hlavně jsem ale ve třetím ročníku bakalářského studia, takže jsem primárně pracoval na bakalářce a připravoval se do školy.

Takže závěrečnou práci máte již hotovou?

Mám úvod a od vedoucího jsem dostal podnět, že jsem na správné cestě. I když mou práci nebudou na devadesát procent číst, protože píšu o mírotvorných operacích OSN (úsměv), tak bych chtěl všem učitelům poděkovat, protože mi ohledně házené vycházejí hodně vstříc.

DAVID JANOŠEK