„Bylo tam spousta bláta, musel jsem se dívat před sebe, co se děje. Nejhorší bylo stoupání okolo šedesátého kilometru,“ prohlásil zkušený biker, který trasu A ovládl po napínavém souboji s Kristiánem Hynkem a Matoušem Ulmanem.

„Mám za sebou tréninkový blok v Alpách, kde to bylo hodně náročné. Prvních osmdesát kilometrů jsem byl unavený,“ popisoval 35letý borec, který měl v cíli náskok devatenácti vteřin.

Jak se vám líbil závod?
Naposledy jsem tady byl přibližně před patnácti lety. Mlhavě jsem si pamatoval, že to je hezký, ale zároveň těžký. Chtěl jsem jet od prvního okamžiku. Dokonce tady trénuji na jedné části trati. Relativně jsem si to užil. Mám za sebou tréninkový blok v Alpách, kde to bylo hodně náročné. Prvních osmdesát kilometrů jsem byl unavený. Soupeři jeli výborně, ve stoupáních byli lepší než já, mně to pro změnu vycházelo ve sjezdech. V závěru jsme všichni byli srovnaní, čehož se mi podařilo využít.

Po této zkušenosti. Nelákala by vás nejnáročnější trasa –⁠ Obr?
Samozřejmě ano. Na druhou stranu jsem tady chtěl jet s těmito kluky. Obr už je zbytečný extrém. Podle mého názoru tato trať byla lépe obsazená. Chtěl jsem se s nimi poměřit.

Jak jste se srovnal s terénem? V posledních letech zde nebývalo tolik bahna…
Upřímně ho bylo hodně. Na místech, kam se nedostalo slunko, se nacházely obrovské kaluže. Chvílemi to působilo až nebezpečně. Přežil jsem to, žádné pády naštěstí nebyly.

Měl jste vůbec čas si užívat krajinu?
Musel jsem se dívat před sebe, co se děje. Nejhorší byla stoupání okolo šedesátého kilometru. Jezdím své okruhy do Beskyd, takže jsem si na určitá místa vzpomněl. Hostýnské vrchy jsou vážně krásné.

Kdy vám během celého závodu bylo nejhůře?
Nejhorší bylo stoupání okolo šedesátého kilometru. Čekal jsem, kdy mě to chytne, přihodilo se to až o dvacet kilometrů později. Únava z předešlého tréninku byla velká. Nezažil jsem ovšem žádnou krizi, při které bych si řekl, že to vzdám.

Jaké máte další plány do letošní sezony?
Druhý červencový týden se koná MČR v cross country. Až do září máme program v Česku. Bohužel v pátek nám zrušili Světový pohár ve švýcarském Lenzerheide. Zbývají tak zastávky v Novém Městě a ve Francii. Uvidíme, jestli UCI (Mezinárodní cyklistická unie) to podrží, nebo nikoliv. Potřeboval jsem bodovat, abych získal postavení na startu. Největší cíle mám letos v maratonech.

Hodláte se ve zbytku kariéry věnovat právě maratonům?
Určitě ano, hodně mě baví. Cross country jsem do letošního roku převážně jel kvůli olympiádě, bohužel je přesunutá. S cross country jsem chtěl skončit, nakonec se rozhodnu na přelomu září a října, kdy to celé přehodnotím. Lákají mě však zmíněné maratony, jsou to nové destinace a také zkušenosti.

Jak to tedy momentálně u vás vypadá s olympiádou? Žije šance, že byste ji příští rok mohl odjet?
Minimální šance stále je. Tím, že se vše posunulo, tak se nastavila nová kritéria, všichni jsme na stejné startovací čáře. Momentálně však na olympiádu nemyslím, spíše to vidím, že ji nepojedu. Třeba mě cross country na podzim znovu chytne. Nejel bych tam kvůli desátému místu. Bude rozhodující, zda se dostanu do takové formy, abych se nominoval, a za druhé, aby to pro mě dávalo smysl.

RADEK ŠTOHL