„Po lednové schůzce jsem usoudil, že se současným vedením nechci spolupracovat. Názorové rozdíly byly pro mě nepřekonatelné, proto jsem rád, že jsme se dohodli na dřívějším ukončení kontraktu,“ přiznal rodák z Krasnodaru, jenž po své třetí sezoně u týmu definitivně končí.

Razantně přitom odmítl, že by důvodem odchodu byly jiné trenérské nabídky či plány. „V tuto chvíli nemám žádnou. Tu poslední jsem dostal před sezonou z Plzně, ale nakonec jsem se po dohodě s vedením rozhodl zůstat,“ přiznává. „Po sezoně bych si chtěl na nějaký čas od házené odpočinout, zmizet z radaru. Dost mám těch tlaků, ještě navíc i zevnitř klubu. Nikdy ale neříkej nikdy, házenou mám rád, je součástí mého života od 10 let. Asi se k ní po nějakém čase vrátím, nabídkám se nebráním,“ připustil Titkov.

I přese všechno dobré i zlé je nyní odhodlán, znaje svůj osud v Zubří, s týmem v nadcházejících vyřazovacích bojích o titul udělat co nejlepší výsledek.

„Po těch peripetiích, kdy jsme museli trénovat v rožnovsko-vsetínsko-hranickém azylu jen čtyři hodiny týdně, všichni toužíme po úspěchu. To mě vedlo, abych to nezabalil dříve a vydržel do konce sezony,“ upřesnil Titkov, jenž se po výsledcích v základní části netají ani těmi nejsmělejšími plány. „Kdo by nechtěl titul! Kádr máme silný, bude ale záležet na zdraví a aktuální formě. Prioritou pro mě je dohrát co nejlépe sezonu,“ zopakoval rozhodně bývalý zkušený házenkář, který v dresu Zubří pamatuje první dva tituly z let 1996 a 1997.