Ano, i takový byl středeční první seznamovací trénink české házenkářské reprezentace, která v Zubří rozbila svůj čtyřdenní přípravný kemp před blížícím se mistrovstvím Evropy v Srbsku. I když to tak v poslední zhruba půlhodince tréninku vypadalo, z Jíchy trenér zatím nebude. „Dostali jsme od kouče Liptáka poměrně volnou ruku a dal nám důvěru, abychom sami svými postřehy a zkušenostmi přispěli k tvorbě týmové taktiky. Tímto způsobem se tedy i já snažím předat spoluhráčům to, co jsem se naučil v zahraničí,“ vysvětluje Filip Jícha svůj trenérský part v závěru tréninku.

Po svátcích jste se dostali poprvé na hřiště. Vypadalo to, že jste začali celkem zostra…

První trénink byl spíše o kondici, s míčem jsme se moc nepotkali, ale tak to bylo v plánu. Makali jsme na rychlosti, výbušnosti a explozivitě. Přesně toto budeme potřebovat na mistrovství Evropy. Plno kluků třeba v Německu nebo ve Francii mělo zápasy až do Vánoc a třeba já osobně jsem hrál ještě na Štěpána, takže je důležité se do toho tempa dostat postupně a hlavně rychle zpátky. Ten první trénink po několika dnech bez házené ale byl třeba pro mě pro mě dost utrpení.

Německá bundesliga je pořádně nabitá. Kolik jste vlastně měl volna přes svátky?

Měl jsem klidných vlastně jen pár dní mezi Štěpánem a Silvestrem, a v nich jsem stihl být nemocný, takže celkem smůla. Ale musím říct, že jsem na takový systém už celkem nastavený a snáším to dobře. V Německu jsem od roku 2005 a v podstatě pořád tam hrajeme dva zápasy týdně. Toho volna moc není a podobně tomu bylo i teď přes svátky.

Vánoční povinnosti s manželkou a dcerou Valerií jste však splnit stihl…

Na Štěpána jsme sice hráli v Gummersbachu zápas a den před tím jsme měli trénink, ale Štědrý večer jsme doma v Kielu normálně měli takový, jak má být. Jsem moc rád, že jsem si ten zhruba týden užil s rodinou. I když to bylo částečně i v posteli, tak jsme rád, že to bylo aspoň těch pár dní.

V Zubří jsme na kempu reprezentace již poněkolikáté. Prostředí vám tedy asi vyhovuje…

Nejsme tady poprvé a na prostředí jsme si skutečně od začátku rychle zvykli. V Rožnově na hotelu AGH jsme spokojeni, cítíme se tam dobře a máme tam všechno, co potřebujeme. To samé platí o hale v Zubří. Máme tady jednak klid, jednak všechno, co potřebujeme, a to třeba i včetně prostor na porady a podobně. I když jsem Plzeňák, tak se tady v Zubří nebo obecně na Valašsku cítím velmi dobře a rád se sem vracím.

Poslední půlhodinku úterního prvního zuberského tréninku jste se s fixou jal hráčům vysvětlovat něco na tabuli. O co šlo?

Dostali jsme od trenéra Liptáka poměrně volnou ruku a dal nám důvěru, abychom sami svými postřehy a zkušenostmi přispěli k tvorbě týmové taktiky. Tímto způsobem se tedy snažím předat spoluhráčům to, co jsem se naučil tam, kde jsme hrával. Je to hlavně o tom, abychom jako jedna parta táhla hlavně v postupném útoku za jeden provaz a dokázali být nebezpeční v každé situaci. Hlavně bychom chtěli vymazat z naší hry takové to typicky české hraní v nouzi na improvizaci, podle mě dokonce někdy i na náhodu. To ve vyspělejších zeních prostě vůbec není, na tom musíme makat pořád. Právě k tomu jsou takové porady, jakou jsem teď vedl na tréninku v Zubří.

Mohly by se tedy ve hře české reprezentace na Euro v Srbsku objevit i nějaké prvky hry Kielu?

Samozřejmě některé akce určitě ano, ale ty prakticky hrají všechny velké mančafty světa. My se hlavně budeme snažit vybrat takové akce, které se přizpůsobí tomu, jaké hráče máme k dispozici tak, abychom je co nejvíce využili.

Jako lídr nároďáku jste tedy ochoten pomoci i touto cestou taktických porad k úspěchu týmu…

Mám rád zodpovědnost a snažím se v každé možné situaci především být přínosem pro náš tým. Ať už je to na hřišti, kde mohu střílet góly, nebo ať je to třeba na střídačce, kde mohu třeba radou nebo povzbuzením pomoci spoluhráči. Podobnou roli jakéhosi konzultanta mám i v Kielu, kde s trenérem spoustu situací často rozebírám a konzultuji.

Do Eura zbývá ještě deset dní, ale přeci jen … můžete nastínit plány a cíly české reprezentace?

Pro nás jako tým a potažmo i pro osobně je největší cíl, abychom na Euru prodali náš potenciál jak jen to půjde. Tak, abychom byli spokojeni s naší hrou. Bylo by skvělé, abychom i v těch našich českých podmínkách vytvořili takovou nějakou malou házenkářskou euforii a nadšení mezi lidmi. Tak, jak tomu bylo na mistrovství Evropy 2010, kdy fanoušci viděli, že jsme parta, která má zdravé jádro a všichni táhneme za jeden provaz a v bojích proti házenkářským velmocím jsme odevzdali všechno. Myslím, že jsme i tehdy českému sportu a házené obzvlášť dali trochu jiný, lepší obraz. A právě to bychom chtěli opět dokázat v Srbsku. Moc bychom chtěli, aby na nás lidi byli pyšní. I když samozřejmě vím, že to bude extrémně náročné a klidně můžeme ve skupině třikrát prohrát a jet domů, tak věřím, že tam předvedeme takové výkony, aby se to nestalo. Pevně věřím, že pokud předvedeme to, na co máme, neskončí to v základní skupině. Je předčasné se bavit o tom, zda tam vybojujeme olympiádu nebo do jaké fáze šampionátu se dostaneme. Prostě chceme odevzdat ze sebe všechen potenciál a pak přijdou i výsledky.

V médiích jste se několikrát vyjádřil, že k úspěchu bude potřeba zdravý tým. Splňuje momentálně česká squadra tuto podmínku?

Pár článků týmu nám bohužel zatím hapruje. Alois Mráz má zlomený prst a má ho asi jako čtyři moje prsty a zatím se vůbec neví, jestli bude na Euro připraven. Na kempu zatím první den nebyl Pavel Horák. Dalším s otazníkem je Honza Sobol, kterému našli nějaký problém v krvi, ale snad by měl být brzy v pořádku. Pevně věřím, že Mráz s Horákem se také přidají a budeme všichni připraveni k akci.