Jak se vyvíjela Vaše stolně tenisová kariéra?

Kariéra je trochu silné slovo. Stolní tenis je pro mě koníček, který mi přináší radost z pohybu a radost ze setkávání s přáteli. Začínal jsem s ním ve 13 letech v rodném Partizánském, kde jsem do roku 1986 hrál za klub TJ Iskra Partizánské. Poté jsem na vojně do roku 1988 působil v Liptovském Mikuláši, kde jsem nastupoval v divizi za béčko VTJ Liptovský Mikuláš. V roce 1989 jsem se oženil a přestěhoval do Valašského Meziříčí. Tam od té doby bydlím, pracuji a sportuji. Po přestěhování na Moravu jsem v roce 1993 přestoupil do Vsetína, kde hraji dodnes. Tři sezony jsem si také zahrál druhou ligu za TJ Fryšták.

Jak hodnotíte dosavadní průběh třetiligové sezony Vsetína 2021 – 2022?

Velmi pozitivně. Líbí se mi, jak hrají dva naši talenti Tomáš Černohorský a Jiří Škrla. Oba v zápasech pravidelně bodují a podílí se na našich výhrách. V letošní sezoně se v naší skupině třetí ligy ale hraje jenom o druhé a další místa. Lídr soutěže Orlová má totiž v sestavě stolní tenisty na prvoligové úrovni a už po polovině soutěže má téměř jistý postup do druhé ligy. Proto je pro nás momentálně umístění v polovině tabulky dobrým počinem.

S jakou představou jste šel do veteránské sezony 2021?

Loňský ročník Velké ceny Českomoravského klubu veteránů byl ještě částečně poznamenaný covidem. Veteránská sezona 2020 se kvůli pandemii nedohrála, protože byla ukončená před závěrečným listopadovým Turnajem mistrů. Konečné pořadí tak bylo určeno podle získaných bodů před Turnajem mistrů. Představu o loňské sezoně jsem měl ale jasnou. Chtěl jsem se vrátit na vítěznou vlnu, kterou mi v sezoně 2019 přerušil klubový spoluhráč Libor Slováček a v roce 2020 Pavel Jašek z Českých Budějovic.

Kolik jste v sezoně 2021 ve Velké ceně Českomoravského klubu veteránů odehrál turnajů?

Odehrál jsem všech 6 turnajů. Z nich jsem tři vyhrál, jednou jsem vybojoval druhou příčku, v jednom jsem skončil třetí a v jednom pátý.

Prvenství mezi padesátníky jste ale potvrdil až v závěrečném listopadovém Turnaji mistrů. Jak se Vám v Hluku dařilo?

Na Slovácku jsem odehrál sedm utkání, z toho šest vítězných. S Jaromírem Havrlantem z Nového Jičína jsem byl ve výměnách jistější a přesnější. S obranářem Brňanem Markem Prachařem, který hraje víc u stolu a z forhendu důrazně útočí, jsem zápas nezačal dobře a první sadu jsem s ním prohrál. Ve zbytku střetnutí jsem

ovšem zvýšil koncentraci a aktivním pojetím jsem tohoto soupeře překonal. S Petrem Provazníkem z Prahy to byl rozhodující a zároveň nejtěžší souboj. Provazník má výborný bekhendový blok a na forhendu nepříjemný drive. Jeho styl mi nesedí. Nakonec jsem ho po pětisetové bitvě porazil. V páté sadě jsem však prohrával 5:9. V koncovce rozhodující sady můj soupeř ale začal chybovat a byl nervózní. Toho jsem využil a pátý set jsem vyhrál 12:10. Dařilo se mi také proti dalšímu obranářovi dalšímu Pražanovi Martinovi Kočvarovi. Také v tomto duelu jsem první sadu odehrál trochu v útlumu. Zlom pak nastal ve druhém setu, kdy jsem v něm lépe zvládl koncovku. Zbytek střetnutí už jsem měl pod kontrolou.

Poté ale přišla jediná porážka v Master s Pavlem Jaškem z Českých Budějovic. Co bylo klíčové v tomto zápase?

V tomto duelu se mi obnovilo menší svalové zranění na pravé noze a s omezeným pohybem jsem na trpělivou obranu Jihočecha nenašel zbraň. Navíc jsem věděl, že mě v Hluku ještě čekají dva zápasy. Proto jsem na ně trochu šetřil síly. To se mi vyplatilo, protože Otmara Mergenthala z Kroměříže i Daniela Cvečka ze slovenského Martina jsem hladce porazil a díky těmto výhrám se mi loňskou Velkou cenu Česka Masters podařilo v kategorii padesátníků celkově vyhrát.

Kolik jste už odehrál Velkých cen Českomoravského klubu veteránů?

Letos jsem hrál už 15. ročník této celoroční soutěže. V nich jsem ve dvanácti celkově zvítězil, v jedné obsadil stříbrnou příčku a ve dvou vybojoval třetí místo.

Dařilo se Vám také na Slovensku?

Tam jsem závěrečný Turnaj mistrů ovládl celkově čtyřikrát. Ale bylo to díky tomu, že slovenská Velká cena veteránů má jiný systém hodnocení a bodování. V závěrečném Turnaji mistrů se v každé kategorii osm nejlepších hráčů utká každý s každým. Do celkového umístění se však nezapočítávají body z předcházejících turnajů. Počítají se jenom výsledky v závěrečném Master.

Ve kterém roce se Vám v české Velké ceně Masters nejvíc dařilo?

Bylo to v roce 2015. Před šesti lety jsem odehrál šest z osmi turnajů a ve všech šesti jsem zvítězil. A vyhrál jsem i závěrečný Turnaj mistrů. Z roku 2015 mám zaknihovaný také největší skalp, kdy jsem ve finále turnaje ve Žďáru nad Sázavou porazil extraligového Františka Kantu.

Podělte se s největšími stolně tenisovými zážitky?

Byla to účast na veteránském mistrovství světa v Hohhotu v Číně. V Asii jsem ve dvouhře v kategorii čtyřicátníků postoupil mezi 16 nejlepších hráčů. V utkání o postup do čtvrtfinále jsem prohrál s bývalým finským reprezentantem Passim Valastim.

Máte i nějaké momenty, na které nerad vzpomínáte?

Nemám. Stolní tenis je pro mě zábava a odreagování. Přináší mi radost z pohybu a setkávání s kamarády.

Jak často trénujete?

Snažím se dvakrát až třikrát týdně. Někdy to vyjde, někdy ne. Záleží na zdravotním stavu. Občas se na mém těle nějaké bolístky projeví. Už mi není pětatřicet (úsměv).

Jakým způsobem se udržujete v kondici?

Mimo práce a stolního tenisu toho v současné době už moc nestíhám. Občas si zahraju tenis, nebo badminton. To jsou ale spíš sportovně společenské akce.

Jaké máte další záliby a koníčky?

Raketové sporty, cyklistiku, pěší turistiku. Rád pracuji na chatě. Tam topím dřevem. Chystání dřeva na zimu je pro mě cvičení i odpočinkem zároveň.

Při čem si nejvíc odpočinete?

U televize u sportovních přenosů, ale i u filmů, pohádek a při setkání se synem Jakubem a devítiletou vnučkou Adélkou. Rád také relaxuji v termálech a v sauně.

Jakou máte vysněnou dovolenou?

Na dovolenou jezdíme s rodinou do Řecka. Vyhovuje nám tamní teplo, Řekové a relax v Egejském moři. Chutná nám i řecká kuchyně. Ovšem pokud bude možnost, tak bych se ještě jednou rád podíval a víc poznal Tibet.

Jaké máte nejoblíbenější jídlo a nápoj?

V jídle nejsem vybíravý. Nejvíc mi však chutná maso a sýry na grilu s čerstvou zeleninou. Rád mám i pálivá jídla s chilli. Pochutnám si také na sladkostech všeho druhu, nejvíc s medem a karamelem. Podobně to mám i s pitím. Chutná mi pivo, občas si dám kapku dobrého červeného vína a nepohrdnu ani štamprlí valašského penicilínu (úsměv).

Kdo Vás kolem sportu nejvíc podporuje?

Můj miláček partnerka Renátka.

Jak jste prožil vánoční období?

Když jsem nebyl v práci, tak v přírodě. Když bylo nepříznivé počasí, tak doma u televize. A samozřejmě u stromečku s vnučkou Adélkou.

Na co jste se kolem vánočních svátků nejvíc těšil?

Vánoce mám rád, tak na všechno, co k nim patří. Na klid, vánoční pohodu, vůni kapra, perníčků, cukroví, jehličí.

Jaký máte stolně tenisový program v první polovině roku 2022?

Od l5. ledna začaly odvetné zápasy v základní části 3. ligy. Hrát budu veteránské turnaje v Česku a na Slovensku. A pokud mi to zdraví dovolí tak bych si rád na přelomu června a července zahrál na mistrovství Evropy v Rimini v Itálii.

Jaký by měl být v letošním roce Váš sportovní vrchol?

Pokusím se na evropském šampionátu veteránů překonat svoje maximum. To znamená v Itálii ve dvouhře postoupit minimálně do čtvrtfinále.