„Když jsem viděl, že Mičkal první sedmičku nedal, tak mi bylo jasné, že příště musím jít já. Nikoho jsem se neptal, prostě jsem se zvedl a šel to hodit,“ popsal upřímně 37letý házenkář, který neproměnil jediný pokus, při kterém se navíc míč otřel o tyčku.

Dalších sedm jeho střel ale našlo svůj cíl a i díky nim nakonec Zubřané v souboji o bronzové medaile zapsali první výhru.

„Po zápase v Plzni jsme byli všichni zlomení. Od lidí v Zubří, přes hráče a trenéra, až po vedení klubu. Chtěl bych poděkovat fanouškům, kteří první minutu stáli a tleskali. Ví, že jsme do toho dali všechno. Placka je pro nás pořád cíl,“ dodal zkušený zuberský házenkář Bechný.

První poločas byl hodně vyrovnaný, čím to?

Potřebovali jsme se dostat do herní pohody. Bohužel první poločas to moc nešlo, měli jsme hodně technických chyb a dostali jsme laciné góly z rychlých útoků, nebo do prázdné branky. Ve druhé půli jsme se naštěstí chytli. Začala mnohem lépe fungovat obrana a i brankáři zachytali, mohli jsme tahat druhé vlny.

Je vítězství dostatečná náplast za neúspěch v semifinále?

Jsme rádi, že jsme vyhráli. O náplasti bych zatím nemluvil, uvidíme, jak dopadne celá série. Pokud bude placka, tak nějaká náplast to určitě bude. Ale zatím vedeme jen jedna nula.

Házenkáři Zubří se radují z prvního vítězství nad pražskou Duklou.
Házenkáři Zubří vykročili vstříc bronzovým medailím. Sťali Duklu

Jak těžké bylo hodit zklamání z Plzně za hlavu?

Je to obrovsky těžké. Někteří kluci po sezóně v Zubří končí a chtěli finále. Dělali pro to všechno a bohužel to nevyšlo. V pondělí bylo volno, v úterý lehčí trénink a pak už jsme se začali připravovat na Duklu. Je to sport, museli jsme začít zase trénovat.

Před sobotním zápasem se říkalo, že může hodně napovědět o celé sérii. Souhlasíte?

Určitě. Vedeme jedna nula a jsme teď trochu ve výhodě. Dukla je ale hodně kvalitní mančaft a bude těžké je ještě dvakrát porazit. Že jsme vyhráli větším rozdílem je v play-off úplně jedno. Soupeř mohl konec vypustit, důležité je vítězství.

V utkání jste proměnil sedm z osmi sedmiček. Podle trenéra jste si o ně sám řekl, bylo to tak?

Házel jsem sedmičky celý život, takže když jsem viděl, že Mičkal nedal, tak jsem věděl, že příště jdu já. Nikoho jsem se neptal, zvedl jsem se a šel. Brankáře Dukly Tomáše Petržalu znám strašně dlouho, první dvě jsem proměnil, tak jsem se dostal do klidu a i pak to tam padalo.

Nemrzí zpětně, že jste nešel na sedmičku i v Plzni?

To je strašně těžké po boji říkat, jestli jsem měl nebo neměl jít házet. Kluci hráli výborně a chtěl jsem, aby Tomáš Mičkal šel poslední. Kdybych házel, tak bych stejně nešel poslední. Nebudu po bitvě generál, prostě je to sport.

Tomáš Mičkal
Smolař Mičkal: Z hlavy zahozeno sedmičku nikdy nedostanu! Chci medaili

Do zuberského dresu jste se vrátil po sedmi letech, jak se přestup urodil?

Chtěl jsem už definitivně skončit s házenou kvůli rodině a práci, ale po kovidové době jsem dostal chuť se ještě hýbat, tak jsem šel hrát za Lesanu. Vedení Zubří pak mělo problémy s kluky v zadních řadách, tak mě oslovilo, že bychom udělali formální přestup, kdyby se někdo zranil. A už je z toho pomalu půlka sezóny.

Jak se klub po letech proměnil?

Co jsem vypozoroval, tak když porovnám dnešní mladé kluky a sebe v jejich letech, tak oni jsou teď mnohem lépe silově a dynamicky připraveni a mají obrovskou kvalitu. Ať už vezmu Mořkovského, Havrana nebo Mazurka. Je radost se na ně dívat.

Extraligový titul nebude, přesto jste před pár dny jeden získal. Jak jste s Lesanou oslavil vítězství v druhé lize?

Dostali jsme pohár a medaile, takže paráda. Mě se oslava moc netýkala, protože jsem druhý den ráno vstával a jel na zápas do Plzně. Nějaká oslava určitě ještě bude (úsměv).

Budete chtít s Lesanou případně postoupit do první ligy?

Řeší se to. Jsou hlasy pro obě varianty. Uvidíme, jak dopadne baráž s Bohunicemi, a pak se budeme když tak rozhodovat. Nevím, jaký tým zůstane a zda budu vůbec já pokračovat v házené. Obě věci jsou zatím otevřené.

DAVID JANOŠEK