„Pro všechny z nás, včetně fanoušků, je to velký svátek a obrovský úspěch, i když nám k postupu tak daleko pomohly problémy soupeřů s kovidem. Na to se ale už historie nebude ptát,“ pousmál se 33letý házenkář, jenž část své kariéry strávil ve Francii.

„Tam jsme ale žádné poháry nehráli. Ty největší zápasy jsem sehrál ještě před odchodem do zahraničí v Zubří. Nikdo z nás totiž hned tak nezapomene na poslední vyřazení s Benfikou Lisabon, kdy neuznaný poslední gól Ondry Miky nás připravil o postup,“ ještě nyní bolí Malinu.

Křivda je ve vás ještě stále?
Asi ano. Celou situaci mám stále v živé paměti. Deset vteřin před koncem jsme si vzali timeout a šli do útoku. Kluci měli připravený signál, který vyšel a Ondra vstřelil gól. Poté nastal výbuch radosti, řevu a oslav. Ovšem už já od brány jsem viděl, jak do hry vstupuje delegát a označil gól za neplatný, protože padl po čase. Chvíli ještě probíhaly dohady, ale pak na nás všechny dolehlo velké zklamání. Postup nám byl ukraden, je to v nás.

Čeká vás tedy nyní dvojzápas roku?
Jak se to vezme, navíc jsme někde jinde, než kdysi. V této pohárové sérii můžeme jen získat, ale náš zrak je upřen především na poslední extraligový duel ve Frýdku-Místku, který může rozhodnout o našem postupu do play-off, přesněji úspěchu či neúspěchu sezony. Tento duel bude v mých očích ještě důležitější.
Popravdě ve Francii jsem před nějakými pěti roky podobě kvalitních duelů třeba proti PSG či Montpelier sehrál několik, mě se třást kolena nebudou. Hlavně pro mladé to nyní bude velký křest ohněm. (úsměv)

Už máte taktiku na Slovince?
Minulý týden jsme se věnovali hlavně fyzické přípravě, trochu jsme do toho šlápli. Od pondělí jsme se ale začali chystat na jiný styl házené, který nás s Velenje čeká. Snad je to dobře nastavené, za týden bychom vše měli zvládnout a pobrat.

Trenér Zubří Michal Tonar
Kouč Zubří Tonar: Slovinci budou hodně tvrdý oříšek

Kde hledat jejich největší sílu?
Hrají rychlou silovou házenou podle vzorců. Moc neimprovizují, jen tak zbytečně nevystřelí, není to nic překvapivého. Hrají přesné signály, zkušení kluci plní vše do poslední tečky. Maji silově připravené a velice rychlé hráče. Sice to nejsou nějaké věže, ale pro představu to vypadá, jako by se proti vám postavilo takových šest zkušených Hrstků či Řezníčků. Jejich hru vidíme každý den, videa z jejich zápasů nám už běží v šatně, trenér stříhá další videa.

Jaká je vaše osobní zkušenost se slovinskou házenou?
S několika jsme hrál ve Francii a dokonce měl v týmu dva spoluhráče. Ve Slovinsku jsme byli i na soustředění. A co si pamatuji, před řadou let jsme tam ještě hráli pod koučem Hargašem.

S jakým výsledkem byste byl po domácím zápase spokojen?
S výhrou! (úsměv) A pokud ne, tak alespoň podat takový výkon, po kterém bychom od Slovinců slyšeli, jak jsme byli těžký soupeř. Prostě, abychom neudělali ostudu a soupeře postup stál mnoho sil.

BOUŘLIVÉ PROSTŘEDÍ, SVĚTLICE V HALE

Je pro vás velký hendikep absence diváků?
Ve Slovinsku jsou všichni profesoři házené, rozumí jí a navíc jsou bouřlivá krev. Prostředí u soupeře bývalo vždy dvou až trojnásobně bouřlivější než u nás. Světlice v hale, běsnící fanoušci, na Balkánu normální věc… I přesto mi fanoušci chybí, to bouřlivé prostředí, které vás doma i venku vyhecuje. Kdo to nezkusil, ani neví, o co přichází. Prostředí vás dokáže vybudit k výkonům. Jako naposledy proti Lisabonu, kdy soupeře prostředí u nás dost zaskočilo.

Prospěla Zubří reprezentační přestávka?
Rozhodně, především po psychické stránce, kdy nám poslední duely nevyšly úplně podle představ. Minulý týden byl fyzicky náročný, tréninkově ale dobře postavený. Kluci si oddechli od tlaku a nabrali fyzičku. Mít body z domácích duelů s Veselím a Lovosicemi, lépe by se nám připravovalo a mohli jsme pomýšlet na vyšší umístění. O víkendu budeme po očku sledovat zápas Dukly s Brnem, kdy nám Pražané mohou pomoci k play-off. Ale spoléhat na to nemůžeme a tušíme, že nás čeká těžký duel pod tlakem ve Frýdku-Místku. Do této situace jsme se ale dostali vlastní hloupostí a chybami. Snad to dobře dopadne.

Koho si případně v play-off nepřejete?
Od trenéra je slyšet, v žádném případě Karvinou. A asi má pravdu. Letos je enormně silná, nejtěžší možný soupeř. Play-off je sice jiná soutěž, ale popravdě více bych si přál Lovosice nebo Duklu. Ti jsou ale asi již mimo naše možnosti.

Jaká je tato sezona z vašeho osobního pohledu?
Mohla být lepší, ale nepřijde mi špatná. Zápasy před koncem roku sice nebyly dobré, ale za mě i přes porážku od nás gólmanů nadprůměrné. S podávanými výkony jsem relativně spokojen, i když sezona se vždy hodnotí podle výsledků celého týmu.

Na záda vám dýchají mladí. Budete po sezoně ještě pokračovat?
Pokud zdraví dovolí, tak bych rád, mám navíc ještě na další ročník smlouvu. Navíc s mladými mládnu, se Šimonem, velmi talentovaným gólmanem, funguje spolupráce parádně. (smích) Stejně tak v době korony dohromady nemůžete nic dělat, proto je pro mě házená skvělý oddech a relax. Pokud bude mít klub zájem, chci dál hrát, navíc to mám i v práci dobře nastavené.

Jaká je nyní náročná vaše profese záchranáře?
Více než před koronou. Počet výjezdů i náročnost, kdy se musíme často oblékat do mundurů, je větší. Po naočkováni se sice psychicky situace uklidnila, ale připadá mi, že epidemie zesiluje, v nebezpečí jsou čím dal mladší ročníky. Je to ve vlnách. Každopádně jedinou naší naději je proočkování většiny populace. Jiné lepší řešení zatím za mě není. Každopádně poslouchejme lékaře a ne chytráky z internetu!