Do kategorie posil pak patří pivot české reprezentace Tomáš Říha, který přichází z německého HCS 2000 Coburg, a nejlepší střelec druhé ligy mužů Lukáš Holiš. Do přípravy se zároveň zapojí šestice dorostenců.

„Se změnami se musíme nějak vyrovnat. Budeme se snažit, abychom byli stejně silní jako vloni, ale nebude to nic jednoduchého," přiznává asistent trenéra Zubří Pavel Hrachovec.

V pondělí vám začala příprava, s jakým plánem do ní vstupujete?

První týden bude určitě zaměřený na kondici. Ve druhém týdnu pak jedeme na soustředění do Smilovic poblíž Frýdku-Místku, kde se zaměříme jak na kondici, tak lehce i na herní činnost. Máme naplánované i turnaje na Slovensku a doma v Zubří.

V týmu došlo k řadě změn, jak se s tím vypořádáte?

Kádr bude rozhodně mladší než v minulé sezoně. Přišli převážně kluci z dorostu, které budeme chtít zabudovat do týmu. Zároveň se budeme muset vypořádat s ochodem Tomáše Řezníčka, takže budeme muset hrát jinak. Náhradou za pivoty pak bude Tomáš Říha.

Jaká bude jeho role v týmu?

Určitě bude mít na starosti obranu, aby se zlepšila i její spolupráce s gólmanem. V tom bude mít plnou důvěru trenérského týmu. Má zkušenosti z kvalitní zahraniční soutěže i z reprezentace, tak věříme, že jim to s Petrem Šlachtou na středu obrany bude fungovat.

Zubří tak bude mít dva reprezentační pivoty. Lze na tom stavět?

Určitě. Bereme je jako rovnocenné hráče, takže by se měli oba prostřídat i v útoku. Navíc bychom k nim chtěli zařadit i pivota z dorostu, aby měli možnost si odpočinout. Myslím si, že ty zkušenosti z reprezentace určitě uplatní a hlavně věříme, že jejich spolupráce bude fungovat.

Trenér Titkov na konci minulé sezony po odchodu Řezníčka mluvil o novém pojetí hry, jakým směrem se tedy vydáte?

Tomáš měl svůj styl hry, využíval určitou část hřiště. Výhoda byla, že uměl zakončit z dálky. Díky tomu jsme měli tlak z pravé strany. Jeho góly budou chybět, ale musíme se s tím popasovat. Budeme se snažit hrát rychleji, trpělivěji a připravovat šance pro hráče, které máme.

Váš bratr je rovněž házenkářským trenérem. Bavíte se často o zuberské házené?

Ani ne. Samozřejmě spolu probereme výsledky zápasů, ale nějaké taktické pokyny nebo rady si nedáváme. Ani já jemu, ani on mně. Jsme v kontaktu prakticky jen přes Skype. Moc se ani nevídáme, maximálně jednou dvakrát do roka.

Jak byste zhodnotil svou první sezonu v české lize na trenérském postu?

Hodně mě mrzí, že jsme nedosáhli na medaili, což byl náš cíl. Jinak v Zubří je to náročné, protože zuberské publikum je náročné, je tady tlak. Na druhou stranu jsem rád, že jsem poznal zdejší prostředí i z jiné stránky než jen jako hráč a zkusil si českou ligu i z pozice trenéra.

Jaký je rozdíl trénovat rakouskou a českou ligu?

V zahraničí může trenér na hráče vyvinout větší tlak, je tam více profesionálních hráčů. Víte, kolik berou a oni vědí, co se od nich očekává. Tady je to všechno v amatérských nebo poloamatérských podmínkách, takže je to obtížnější. Jinak kvalita rakouské ligy je srovnatelná s českou.

Od nové sezony budou platit nová pravidla házené, jak to zohledníte v přípravě?

Určitě se na některé věci zaměříme a třeba v přátelských zápasech na to hráče budeme upozorňovat. Ale spíš si myslím, že si to časem sedne samo. Nejsou to zas tak závažné změny.

Jste nyní asistentem trenéra, tedy na lavičce. Nejsou chvíle, kdy byste nejraději opět vyběhl na hřiště?

Občas by hlava chtěla, ale člověk nemládne (smích). Ale je to už delší doba, co jsem hrával, takže už mě takové choutky spíše přešly (úsměv).

Autor: DAVID JANOŠEK