Kliknutím zvětšíteKdy jste začal sportovat?
Od 2. třídy základní školy jsem chodil pravidelně do juda. Judu jsem se věnoval až do prvního ročníku studia na střední škole. V tomto období v roce 1989 mě na VHS kazetách zaujal Arnold Schwarzenegger. A díky němu jsem začal s kulturistikou. Zpočátku jsem cvičil doma, později v Zekon klubu v Bystřici pod Hostýnem.
Jak se vaše kariéra vyvíjela?
Na začátku jsem trénoval šestkrát týdně. A už v roce 1990 jsem vybojoval první příčku v soutěži ,,Hledáme nejsilnějšího učně v ČSFR,“. Později přišly v kulturistice další úspěchy. V roce 1992 jsem zvítězil na mistrovství ČSFR ve váze do 65 kg, o rok později jsem byl ve stejné váhové kategorii na mistrovství Česka stříbrný, v roce 1995 jsem získal na mistrovství Česka zlato ve váhové kategorii do 70 kg. V tomto roce jsem na mistrovství republiky vybojoval bronzovou medaili také v silovém trojboji.
Jedním ze zlomů ve Vaší kariéře byl rok 1996. Co to tenkrát bylo?
Zdeněk Knedla zvaný Železný Zekon mě v tomto roce motivoval ke zdolání světového rekordu v sedu – lehu bez upnutých nohou za hodinu. To se mi v Pelhřimově díky 2536 opakování podařilo.
Prosazoval jste se i na mezinárodní scéně?
Ale až později. Od roku 1996 jsem několik sezon závodil hlavně v silovém trojboji za bystřický Zekon klub. S ním jsme ve spoustě závodů vybojovali několik medailí v soutěži družstev. V roce 2001 jsem však se silovým trojbojem přestal. Vrátil jsem se až po patnáctileté pauze v roce 2016. To už jsem závodil v silovém trojboji v kategorii veteránů.
Jak se Vám v tomto období dařilo?
Na prvních závodech moc ne. To jsem prolomil až v roce 2017, kdy jsem na mistrovstvích republiky skončil v kategorii mužů třetí a v kategorii veteránů stříbrný. O rok později jsem byl na mužském českém šampionátu stříbrný a ve veteránech jsem vybojoval zlatou medaili. V roce 2018 jsem získal v Plzni na mistrovství Evropy masters také zlato. Ve stejném roce jsem na mistrovství světa veteránů v hlavním městě Mongolska Ulámbátaru skončil čtvrtý. Tento závod jsem absolvoval se zraněním. Později se mi dařilo i v dalších sezonách. V roce 2019 jsem vybojoval na mistrovství republiky v mužích i veteránech první příčky. Ve stejném roce jsem získal v maďarském Györu titul mistra Evropy. Letos jsem byl v kategoriích masters stříbrný na mistrovství republiky veteránů a na mistrovství republiky v benchpressu jsem se radoval z titulu českého šampiona.
Kdy jste pořádně začal se silovým trojbojem?
V roce 1992, kdy závod v silovém trojboji pořádal náš oddíl Zekon Bystřice pod Hostýnem. Do té doby jsem se věnoval pouze kulturistice. Zdeňkovi Knedlovi ale tenkrát nešlo odmítnout závodit v domácím prostředí i v silovém trojboji (úsměv).
S jakou představou jste šel do sezony 2020?
Letos mělo být v Plzni mistrovství světa veteránů v benchpressu. Celý rok jsem tvrdě trénoval, abych si na světový šampionát mohl vybojovat nominaci. Mistrovství světa se však kvůli pandemii koronaviru nekonalo.
Přesto jste si letos zaknihoval jeden velký úspěch?
Ze srpnového mistrovství republiky masters v benschpressu v Jihlavě jsem si přivezl zlatou medaili. V tomto závodu jsem ale nebyl favoritem. Na Vysočinu jsem si po vynucené zdravotní pauze jel především ověřit sportovní formu a setkat se s kamarády. Nakonec se mi podařilo vyhrát mužskou kategorii do 66 kg. Stejný výkon měl i stříbrný Zdeněk Stuchlík z Vítkovic. O mém titulu tak rozhodla moje nižší tělesná váha. Jinak jsem se letos žádného dalšího kvalitního závodu už nezúčastnil.
Které závody se Vám naopak nepovedly?
Na jaře na mistrovství republiky v Ostravě jsem skončil druhý jenom proto, že jsem se nechal vyhecovat jedním soupeřem a atmosférou kolem tohoto závodu. Přidal jsem si výkon, který byl nad moje síly. Na tréninku jsem sice tuto váhu běžně zvedal, ale v závodu se mi to nepovedlo.
Z jakých výsledků máte největší radost?
Radost mám z každého závodu, pokud si ho vlastní vinou nepokazím.
Prozraďte, jaké jsou Vaše nejoblíbenější závody?
Závodím ve dvou silových trojbojích. S podpůrným vybavením a bez podpůrného vybavení. Raději mám RAW, což je silový trojboj bez podpory speciálních bandáží a dresů. Závody jsou klidnější, protože si při nich nemusím zavazovat kolena do tuhé bandáže a oblékat se do těsného dresu. Je to víc na pohodu.
Na které závody ve své bohaté a pestré kariéře nejraději vzpomínáte?
Určitě na můj první dorostenecký titul na mistrovství republiky v kulturistice v roce 1992. Závod se konal ve Zlíně a já jsem v něm startoval v kategorii do 65 kg. Tenkrát to byl velmi dobrý pocit vidět na pódiu při vyhlašování výsledků spoustu kvalitních soupeřů, které jsem porazil. Rád vzpomínám i na mistrovství Evropy masters v silovém trojboji v Plzni 2018. Byl to můj první mezinárodní závod a já jsem se v něm v kategorii veteránů do 66 kg stal evropským šampionem. Titul jsem pak obhájil o rok později v Györu. V Maďarsku jsem ale startoval v kategorii do 59 kg. Nezapomenutelné jsou i zážitky z mistrovství světa v silovém trojboji masters v Mongolsku 2019, kde jsem se představil v kategorii do 66 kg. V Ulámbátaru jsem se potkal se spoustou zahraničních soupeřů. V hlavním městě Mongolska jsem ale musel překonat zranění, přesto jsem tam dvakrát stál ,,na bedně“.
Kolik zemí jste díky silovému trojboji a kulturistice procestoval?
Rakousko, Maďarsko a Mongolsko.
Kdo Vás při silovém trojboji nejvíc podporuje?
Táta Antonín, manželka Marie, děti Barbora, Patrik a Jakub, kamarádi a mateřský oddíl Zekon klub Bystřice pod Hostýnem, kde je trenérem Zdeněk Krutil.
Kde berete recept na takovou výkonnost?
Něco mi dává genetika po mém taťkovi. Něco píle, odříkání a samozřejmě tvrdý pravidelný trénink. Důležitá je i kvalitní strava.
S jakými známými a zajímavými soupeři jste se během kariéry potkal?
V kulturistice to byl účastník Mr. Olympia Pavol Jablonský. Jinak zajímavý je každý soupeř, který i v pokročilém věku dokáže podávat kvalitní výkony.
Jaké máte díky silovému trojboji další zážitky?
V Mongolsku jsem si mohl vyzkoušet nocování v jurtě, navštívit typickou mongolskou rodinu a seznámit se s jejími zvyky. V této asijské zemi jsem navštívil spoustu zajímavých míst, památek a přírodních rezervací.
Co děláte v současné době některých vládních omezení? Omezení mě moc neomezují, protože cvičím doma. Také doháním resty na rodinném domě a víc času trávím s rodinou.
Jaký je Váš názor na koronavirus?
Určitě to není lehká nemoc. Ale dění kolem koronaviru se snažím moc nesledovat. Hlavně doufám, že to brzy přejde.
Jakým způsobem se udržujete v kondici?
Snažím se jíst zdravě a moc se nestresovat. Někdy to ale nejde. Jinak se snažím v rámci možností pořád hýbat a také se otužovat.
Jaké máte další koníčky a záliby?
Rád vymýšlím a vyrábím různé výrobky ze dřeva, soustružím misky a rád řežu motorovou pilou.
Kde a při čem nejraději relaxujete?
V termálních lázních a při saunování. Rád se věnuji dětem. A když mám volno, tak nepohrdnu gaučem (úsměv).
Jaké máte oblíbené jídlo a pití?
Moje žena vaří velmi dobře. Od ní sním všechno. Nejvíc si pochutnám na pstruhovi na grilu. Z pití jsou to bylinné likéry-lihoviny a vlastní slivovice (úsměv).
Na co se těšíte ve sportovní sezoně 2021?
Doufám, že se uskuteční odložené mistrovství Evropy masters v silovém trojboji v Plzni. Toho bych se velmi rád zúčastnil. Ale nerad bych se na tento šampionát znovu zbytečně připravoval.
Plánujete v zimě nějakou dovolenou?
Zimním sportům neholduji. V letošní zimě jsem plánoval dovolenou u moře. Vzhledem k momentální situaci to však pravděpodobně nevyjde. Proto se doma budeme věnovat turistice po Hostýnských vrších.
Jaké tedy máte v nejbližším období plány?
V současném období se asi nedá nic plánovat. Ale jakmile to bude možné tak s rodinou díky all inclusive někam vycestujeme. A co se týká silového trojboje, tak pokud mi to zdraví dovolí, tak chci zlepšovat svoji výkonnost. V budoucnu bych se totiž chtěl zúčastnit dalších mezinárodních závodů. Díky silovému trojboji se dá procestovat celý svět. Kromě Evropy třeba i Afrika, USA, Japonsko, nebo Austrálie.
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
