„Pro všechny nás to bylo milé překvapení. Z Lovosic se body nebudou hned tak vozit, vždyť zde už porazili i mistrovskou Plzeň. Zápas nám sedl a třebaže do ideálního výkonu něco chybělo, vyhráli jsme zaslouženě,“ culí se dorostenecký reprezentant.

Na senzační výhře se přitom podílel nejen svými myšlenkami a nahrávkami, ale sám deseti góly.

„To je nejvíce, kolik jsem dal v extralize, asi můj nejpovedenější zápas mezi muži. Ale ideální výkon to nebyl, herně jsem se nijak dobře necítil. Byly tam nějaké ztráty a technické chyby. Ale padalo mi to tam slušně, snad jen dvakrát jsem minul,“ potěšilo studenta střední školy v Rožnově p. R., jehož víkendový zápas vyšel docela draho.

„A to ani ne za těch deset vstřelených branek, jako že jsem nedal z trháku 40. gól. Za něj se vždy platí. A pokladník mě nešetřil, asi si budu muset něco půjčit od rodičů,“ směje se talentovaný házenkář Zubří.

Dostali jste od trenéra nějaké speciální volno?

Ani ne. Po zápase máme vždy pauzy, ale v pondělí jsme za odměnu měli jen posilovnu a hráli fotbálek. Když se prohraje, pak se běhá. Ale jinak trénujeme každý den, ať je svátek nebo ne.

Čím to, že jste překvapili Lovce, kteří doma sťali i mistra?

Předně je to velmi cenný skalp. Přitom naše hra nebyla dobrá, k vidění bylo moc technických chyb, naštěstí na obou stranách. Na druhou stranu jsme získali strašně moc balónů. Zlomová byla tříminutová fáze ve druhé půli, kdy jsme tento úsek i díky gólům z brejků vyhráli 7:0! Na to již soupeř nedokázal reagovat.

Ani trenér Tonar se netajil, že jej výsledek překvapil. Pochválil vás?

Ano, všichni jsme byli hodně šťastní, tyto body nám mohou pomoci. Trenér říkal, že nám po tak dlouhé pauze toho moc nebylo vytknout, ale všichni víme, že se nyní musíme dál zlepšovat. Ale jsme spokojení.

Padlo strašně moc gólů. Bylo to tím, jak jste byli hladoví po házené?

Asi ano. K vidění ale bylo dost chyb, stejně jako hodně brejků a dost branek z nich. Musíme se ale vrátit k zodpovědnější hře. Herní pauza a sehranost byla znát.

Vyhráli jste třetí zápas za sebou. Čím to, kde nastala změna?

To je těžká otázka, žádnou velkou souvislost nevidím. Každopádně nás nakoplo domácí vítězství s Duklou. Zde jsme si dokázali, že po úvodním nelehkém losu opravdu můžeme vyhrávat. Máme mladý tým, který se pořád učí a musí se s těmi zkušenějšími sehrát. Chce to čas, rezervy máme ještě velké, stejně jako věřím, že naše výkonnost ještě půjde postupně nahoru. (úsměv) Nyní musíme především minimalizovat výkyvy.

Jaké je to hrát bez diváků?

Je to jako na tréninku, slyšíte každé slovo. Fanoušci jsou důležití, i já si na ně rychle zvykl. Sice na úvod bývám nervózní, ale s první brankou ze mě vše spadne. Zápasy nyní bez nich nejsou ono, ovšem všichni víme, že to jinak nejde. Jsme rádi, že můžeme hrát.

V sobotu doma hostíte Frýdek-Místek. Je to soupeř k poražení?

K poražení jsou všichni, musí se jen sejít dobrý den, forma, prostě vše. Proti Frýdku budu hrát poprvé, stejně jako všichni doma bez fanoušků. Bude to pro nás hendikep, protože ti naši jsou nejlepší v Česku! Frýdek posílil o zkušené hráče, se Sklenákem, Mlotkem či Chudobou mají kvalitu. Všichni ale víme, že nemají rádi rychlou házenou, proto se pokusíme je uběhat! Musíme vyhrát, jinak získané body z Lovosic přijdou vniveč.

Jaké je to hrát na rozehrávce. Tuto pozici jste si u trenéra vyžádal?

Vůbec ne, naopak! Docela mě překvapilo, že mě přesunul na střed. Celý život jsem hrál na levé spojce a i nyní jsme očekával, že budu zde dál hrát za Markem Hlinkou.

Jak jste si zvykl na novou roli?

Chvilku to trvalo, hrát zde je velká zodpovědnost. Organizujete kombinace, když to nejde, odpovědnost jde právě za střeďákem. Jsem rád za důvěru, začínám si zvykat a přicházím nové pozici na chuť!

Vedení extraligy uvažuje, že by se o víkendech hrály i dva zápasy. Zvládnete to?

Asi ano, podmínky budou mít všichni stejné. Ale protože na tom fyzicky nejsme ještě dobře, nic by se nemělo uspěchat. V opačném případě by hrozila zranění, hlavně ta vážná. My v Zubří máme mladý a široký tým, který se nemusí bát, aby to zvládl.

Máte strach z nakažení covidem a vyřazení ze hry?

Popravdě ano, a i kvůli rodičům se chovám maximálně zodpovědně.

Jste ještě student. Je pro vás výhodou, že se učíte distančně?

Možná ano. Nyní alespoň netrávím až do tří odpoledne čas ve škole, mohu si třeba po obědě zajít zaběhat. Na druhou stranu jsem společenský tvor, kterému chybí osobní kontakt, možnost si s kamarády pokecat.

Jaké máte házenkářské plány a cíle?

Od šesti let hraji házenou a jako každý bych moc chtěl reprezentovat. Zatím se mi to daří v mládežnických kategoriích, aktuálně jsem ve výběru dorostu. Mým dalším cílem je zabydlet se v zuberské základní sestavě, podávat vyrovnané výkony. Mým snem je živit se házenou, zahraniční angažmá. Nejlépe v bundeslize, to je jako mezi hokejisty NHL.