„Těch důvodů ke změně bylo několik. Jednak do Francie míří přítelkyně a zadruhé je to skvělá příležitost, jak získat nové zkušenosti,“ přiznává Šustáček, jehož partnerkou je reprezentační pravá spojka Markéta Hurychová.

Jeho přestup je tak po odchodu trenéra Dušana Poloze a spojek Tomáše Řezníčka s Markem Korbelem další oslabením zuberského týmu.

Co vás vedlo k přestupu do Francie?
Důvodů bylo víc. Začalo to přítelkyní, která tam dostala nabídku. Pak jsme hledali s naším manažerem, kde poblíž bych se mohl uchytit já a Hazebrouck měl zájem. Ještě než propukla pandemie a vše se zavřelo, jsem tam byl na testech a byli ze mě nadšení. Dalším důvodem odchodu bylo i to, že jsem se chtěl zdokonalit v jazyce a získat novou zkušenost ze zahraničí. Posunout se o něco dál.

V Zubří učíte na základní škole, trénujete mládež, pořádáte dětské tábory. Jak složité bylo rozhodování?
Bylo to hodně těžké. Celou kariéru jsem hrál v Zubří, je to taková ta moje srdeční záležitost. Ve škole jsem byl navíc prvním rokem třídní učitel a nechtělo se mi tu třídu opouštět. Mrzí mě to, ale beru to jako příležitost se v něčem zdokonalit. Když jsem si zvážil pro a proti, tak převážely důvody odejít.

Jak probíhaly námluvy s novým týmem?
Ze začátku jsme řešili i kluby z Belgie, které jsou kousek od hranic, ale nebyly tam ideální podmínky. Hazebrouck zaujala má videa a chtěli, abych přijel na testy. Absolvoval jsem tam jeden trénink a dokonce i přípravný zápas, o kterém jsem před odletem vůbec netušil (úsměv).

Jak se vám v něm dařilo?
Nebylo jednoduché se dorozumět, zvlášť na střední spojce (úsměv). Ale házená je vesměs všude stejná, tak jsem hrál, jak jsem zvyklý. Snažil jsem do hry přenést věci z toho prvního tréninku. Byl jsem i překvapený, že to nakonec nebyla žádná hrůza.

Jaká bude vaše role v novém týmu?
To jsme ještě moc neprobírali. Měli teď dost starostí s koronavirem, tak některé věci musely jít stranou. Předběžně jsme ale domluvení, že tam budu například trénovat i mládež, což beru jako další plus.

V týmu působí takřka samí Francouzi, co vy a francouzština?
Zatím jsem se s ní nikde nesetkal, nemám žádné základy. Snažím se do ní trochu proniknout, tak uvidíme, jak rychle mi půjde se alespoň trochu dorozumět. Trenér moc anglicky nemluví, takže když jsem tam byl naposledy, tak jsem se s ním bavil spíš přes spoluhráče.

Zjišťoval jste si, jaká je úroveň ligy?
Co jsem tak viděl na tréninku a v přípravném zápase, tak můj nový tým je zhruba na úrovni první poloviny české ligy. Hrají ale trochu jiný styl, takže se to nedá úplně porovnat. K týmu bych se měl připojit v červenci.

Jak se vám daří udržovat během pandemie?
Je to nezvyk, ale každý den se snažím něco dělat. Je to jiné v tom, že teď nemám přesně nalajnované dny, jak jsem byl zvyklý. Můžu si cvičit a běhat kdy chci. Dá se říct, že si to i užívám.

V zuberském týmu jste vykonával také funkci pokladníka, komu předáte kasu?
Tak nad tím jsem ještě nepřemýšlel (úsměv). Ale vidím to tak na Pavla Přikryla, který mi v tom občas pomáhal. Patří k těm zkušenějším, tak by to mohl vést.

DAVID JANOŠEK