Jozefa Hantáka, jenž patří do širšího kádru slovenské reprezentace, získal zuberský klub až na poslední chvíli – na konci července těsně před startem přípravy. Vše se seběhlo velmi rychle.

„Měl jsem v jednání nějaké další možnosti, z nichž nejreálněji vypadalo Maďarsko. Nakonec z toho ale sešlo a přišlo na řadu Zubří. Telefonovali jsme si trenérem Jiřím Mikou a pak už to šlo rychle. Byly mi předloženy velmi konkrétní podmínky a toho jsem si velmi cenil. Hned jsme se dohodli a bylo hotovo,“ vrací se Jozef Hanták.

Do Zubří přišel urostlý házenkář z Karviné. Na konec ve slezském týmu však nebude určitě Jozef Hanták vzpomínat v dobrém. Jeho působení ve slezském klubu totiž skončilo všemožně, jen ne slušně a důstojně.

„Vlastně poprvé, kdy se mi z klubu ozvali, bylo asi dva měsíce po skončení sezony, a to ještě krátkou SMS zprávou na mobil. To se mi tedy rozhodně nezdá jako férové jednání,“ krčí rameny 23letý Jozef Hanták.

I proto na něj působilo korektní jednání se Zubřím jako balzám a do nového působiště přišel plný nadšení a odhodlání.

„Nové angažmá beru jako velkou motivaci a hlavně výzvu,“ zdůrazňuje házenkář, jenž si nemohl vynachválit přijetí, jakého se mu v novém působišti dostalo.

„Skoro všechny hráče Zubří jsem znal jako soupeře, některé z nich hodně dlouhou dobu, snad už od žáčků. V kabině mě přijali skutečně perfektně, nebyl ani ten nejmenší problémů. Moc mi to v začátku pomohlo,“ přikyvuje uznale Hanták.

Začátek v novém působišti však 194 centimetry vysokému házenkáři nevyšel úplně podle představ.

„Hned po mém příchodu se na mě lepila smůla v podobě zranění palce a moc jsem toho neodehrál. Vlastně jsem si pořádně zahrál až v závěru přípravy na konci srpna na Valašském poháru v Zubří. Hlavně tedy věřím, že jsem si už všechnu smůlu vybral a teď se mi bude vyhýbat,“ přeje si pravoruký střelec, jenž v prvním kole nového ročníku v Třeboni přidpěl k vítězství (32:18) dvěma góly.

Na Valašsko přišel Hanták jako zvučná posila a podle toho také přemýšlí o týmových i svých osobních ambicích.

„Samozřejmě nikdo nechce hrát spodek tabulky. Každý hráč chce hrát o špici a o nejvyšší mety. Tak to mám rozhodně i já a celý tým. Loni kluci získali bronz a já pevně věřím, že na medaili máme i tentokrát,“ burcuje Hanták na prahu nové sezony.

Na startu sezony a navíc v novém působišti se Hantákovi nevyhnuly obvyklé procedury ve prospěch týmové kasy.

„Nějaké zápisné v kabině už jsem si odbyl. Něco bylo za to, že jsem tu nový, něco mi pak kluci napočítali třeba i za první gól. Zatím to spravila basička piva do kabiny,“ usmívá se Jozef Hanták.