Petr Koblovský se zapsal do dějin valašského fotbalu úspěšným angažmá u fotbalistů Zašové. „Na Zašovou vzpomínám rád. Poznal jsem tam úžasné lidi. Jsou tam opravdoví srdcaři. Dávají fotbalu moc od vedení, přes trenéry mládeže až po správce hřiště otce a syna Hanáčkovy, kteří dokázali připravit vždy výborné podmínky. Takový trávník jsem na okresní úrovni dlouho neviděl,“ vzpomíná na Zašovou trenér Petr Koblovský.

Ten se dále dostal na doporučení svých známých po dobré práci v Zašové do Rožnova, kde se stal trenérem v 1. A třídě.

„Začal jsem v první covidové vlně. Udělali jsme celou přípravu, ale týden před startem soutěže to všechno zastavili. Bylo po fotbale a tím to vzalo i pokračování mého angažmá. Odešel jsem do Tiché, která se nedohodla na angažmá s vytipovaným trenérem a jelikož jsem tam v minulosti působil, dohodli jsme se na výpomoci, než onoho trenéra získají do svých řad,“ pokračuje Koblovský, který se tak přesunuli fotbalově do Moravskoslezského kraje.

Koblovský může srovnávat úroveň krajského fotbalu ve Zlínském a Moravskoslezském kraji.

„Těžko se to hodnotí, ale myslím si, co jsem viděl, tak přes kopec směrem k Ostravě je to o jednu úroveň výše. 1. B třída ve Zlínském kraji je třeba na úrovni okresního přeboru v nějakém okresu Moravskoslezského kraji,“ srovnává zkušený trenér, který nyní pracuje ve Frenštátě.

„Dostal jsem nabídku na post šéftrenéra mládeže ve Frenštátě. Mám to deset minut od bydliště. Známe se tady s lidmi z klubu. Mám nyní manažerskou náplň práce. V každé kategorii máme vytvořený tým od přípravky po starší dorost. Musím zaklepat na dřevo, ale dětí máme dost. Problém je trochu v dorostu, kde nemáme tolik hráčů na dva týmy, ale jinak se nám to daří naplňovat. Nyní nám covid vzal možnost náboru hráčů, ale snad se to brzy rozvolní,“ doufá Koblovský.

„Máme licencované trenéry. I já si přibírám kurzy navíc, abychom po restartu fotbalu rozjeli opět celou práci naplno a nabídli našim dětem a dospívajícím fotbalistům plný servis,“ dodává Petr Koblovský.