Zkušený 35letý cyklista přitom před 6. ročníkem Obr Drásala rozhodně nepatřil mezi favority. „Úplně jsem si na vítězství nevěřil. V květnu jsem měl zdravotní problémy, moc jsem toho nejezdil. Pořádnou přípravu jsem zahájil až během června, nevěděl jsem, jak na tom jsem. Takhle dlouho jako dnes jsem letos ještě na kole neseděl,“ přiznal v cíli vyčerpaný a současně šťastný člen Superior Velsbike Team.

Jak snadné bylo vaše páté vítězství na Drásalovi?

Tady to není nikdy jednoduché. Jakákoliv trať v Hostýnkách je velmi těžká. Dnes to sice bylo suché, ale hodně rozbité. Dlouho jsme jeli ve skupince, dvě hodiny v relativním klidu. O to horší bylo tempo následné. Ve třetí hodině jsem měl náběhy na křeče, naštěstí se mi to podařilo rozjet. Poslední hodinu a půl to už bylo dobré.

Vyhrávat se asi neomrzí…

Přestože to nedělám úplně naplno, vyhrávám rád, kvůli tomu závodíme. Kromě pocitu z jízdy je vítězství třešnička na dortu. Tady na Obrovi v úžasné atmosféře je to dvojnásobné.

Byl letošní ročník v něčem jiný než předešlé?

Nevím jestli zrádnější, ale byl hodně jiný. Bylo v Hostýnkách vidět, že tady kůrovec řádil a kopce se změnily. Ne k horšímu, zase jsme měli krásné výhledy, ale trať byla kvůli nucené těžbě hodně rozbitá. I tak se mi to líbilo.

Letos byl váš vítězný čas přes osm hodin. Čím to?

Těžké srovnávat, každý rok je jiný terén, svou roli hraje i taktika. Já se na čas nedívám.

Každý start zde jste proměnil v triumf. Co vám na startu říkají soupeři?

Já to nějak speciálně nevnímám, rozhodně prvenství nemám rezervované předem. Na startu je vždy okolo deseti kluků, kteří to mohou vyhrát. Určitě nejedou jen o druhé místo. Zde nikdo nemá nic jistého, k závodu patří defekty a pády, třeba dnes dva spadli.

Kdy jste začal věřit ve vítězství?

Ve výjezdu od Lukova, dvě hodiny před cílem, jsme začali zrychlovat a v čele jsme zůstali jen s Michalem Bubílkem a Karlem Hartlem. Vše na jednu kartu jsem vsadil asi hodinu před cílem, kdy se mi to podařilo urvat.

Jaké bylo počasí?

Příjemné. Sice na startu o půl šesté ráno bylo jen 12 stupňů Celsia, ale pak se příjemně oteplovalo. Už jsem zažil horší ročníky.

Zaútočíte příští rok na druhý vítězný hattrick za sebou?

Ozvěte se mi za pár měsíců, až se mi vše rozleží v hlavě. Pět minut po dojezdu jsou bolesti a únava obrovské, abych uvažoval do budoucna. Ale když to jen trochu půjde, přijedu.