Třetí tým házenkářské extraligy z Valašska zatím sčítá odchody a na posily čeká. Evropské poháry hrát nebude.

„Opravdu může dojít k větší obměně kádru. Zatím jsou jisté jen odchody Klímy s Doudou, podobné myšlenky ale mají i další, zejména mladší hráči. Taková je realita, které se ale nebojím. Nikoho zde nechceme držet na sílu a bránit v házenkářském růstu. Na druhou stranu vedení dělá maximum, aby obměnu minimalizovalo,“ uklidňuje fanoušky 52letý nový trenér Robe, jenž bude pomáhat i s prací u mládeže.

Na včerejším prvním tréninku se mu přitom hlásila dvacítka hráčů.

„Mezi nimi ale byli i poslední úspěšní dorostenci, naopak reprezentační povinnosti si plnili povolaní senioři i junioři,“ upřesnil Poloz, který chvíli novou kabinu hledal.

„Zdejší prostředí zatím znám jen z VIPky, odkud jsem sledoval duely od semifinále. Chvilku to trvalo,“ přiznal s úsměvem.

Kontrakt v Zubří jste podepsal nedávno. Nelitujete návratu?

Naopak, už na přelomu kalendářního roku jsem přehodnotil svou životní situaci a rozhodl se pro návrat domů, na Zlínsko, třebaže jsem měl v Norsku ještě platný kontrakt na další rok a řadu dalších zajímavých nabídek. Za posledních deset let jsem totiž byl doma jen dva roky, co jsem vedl házenkářky Zlína. V součtu těch 20 let cestování po světě už bylo dost, musím vydechnout, být s rodinou a přemýšlet, co bude dál. Jsem už děda a mám 13letou dceru, která mě potřebuje. Za nabídku ze Zubří jsem proto šťastný.

Jak moc se tedy obmění kádr?

Vůbec netuším, seznam odchodů opravdu může být větší než obvykle. Každopádně chci pracovat s hráči, kteří chtějí hrát za Zubří, nikoho přemlouvat nechci. Naopak si cením rozhodnutí Tomáše Říhy, jenž uvažoval o konci kariéry a podle všeho by minimálně další sezonu měl Zubří pomoci.

Hodně mrzí odchod talentovaného Klímy?

Každému hráči přeji ten největší rozvoj. Trochu ale mám obavy, aby v Dukle dostal dostatečný prostor. Házenou se kluci jeho věku na lavičce nenaučí, potřebují hlavně hrát. Škoda také Doudy, měl famózní sezonu, ale šel za lepším. Těžké konkurovat podmínkám, jaké nabízí kluby jako Plzeň či Dukla. My pracujeme v našich skromnějších podmínkách, které ale nejsou špatné.

Jak to vypadá s posilami?

Zatím nic konkrétního. Každý den s někým jedná, oslovilo se několik hráčů, někteří už nevyšli, i proto, že byli drazí. Můžete se stát, že nikdo nepřijde a odehrajeme sezonu s tím, co budeme mít. Vedení stále pracuje, ale situace není snadná. Požadujeme tréninky v počtu pět až sedm za týden, konkurence kolikrát méně. Trh s kvalitními hráči je omezen.

Jak složitá ve světle těchto informací vás na Valašsku čeká práce?

Určitě nebude snadná, ale já se výzev nebojím, naopak. Herní systém přizpůsobíme tomu, koho budu mít k dispozici. Pak si sedneme s výborem a pojmenujeme situaci a ambice, se kterými půjdeme do nové sezony. V Zubří vždy byly nejvyšší ambice, ale možná nás čeká nultý, restartovací ročník. I přese všechno věřím, že v příštích dnech se situace ustálí. Máme před sebou ještě dva měsíce času.

Jaký nyní čeká hráče program?

Tři týdny budou nabírat kondici bez házenkářských balonů. Poté je čeká volno do poloviny července, abychom poté začali s testováním a pilováním herní přípravy. Nyní plánujeme přípravné utkání, jisté jsou dva turnaje – mimo jiné domácí Valašský turnaj.

Už máte jasno o realizačním týmu?

Ne. Z předchozího zůstává jen masér Petr Kocurek, přál bych si zapracovat i kondičního trenéra. Vše je ale v řešení, nikam v tomto směru nespěchám.

Plánuje Zubří start v evropských pohárech?

Vzhledem k situaci v kádru jsme tuto myšlenku zatím nechali u ledu. Kdybychom zůstali pohromadě a třeba posílili o jednu spojku, to by byla jiná. Každopádně pokud bychom měli hrát poháry, tak jedině EHF, kde je kvalita. Jinak by se ekonomické náklady spíše nevyplatily.

O víkendu jste se po pěti letech rozloučil s vedením slovenského národního týmu házenkářek. Máte ambice se do mezinárodní házené vrátit?

Nyní si potřebuji od všeho odpočinout. V posledních měsících to bylo hodně hektické, popravdě poslední dva roky nevyšly výsledkově. Nyní to na pořadu dne rozhodně není, ale nikdy neříkej nikdy.

České házenkářky postoupily ne ME do Francie. Co na to říkáte?

To, co dokázal nároďák pod Honzou Bašným, je neskutečné, klobouk dolů. O to více si cením, že jsem zde tři roky mohl po boku Honzy pracovat, poznat atmosféru.

Všem patří velká gratulace!