U velkého úspěchu českého nároďáku, který na MS postoupil po osmi letech, byli také dva zuberští odchovanci Jakub Hrstka a Miroslav Jurka. A velký okamžik si budou jistě na dlouho pamatovat.

„Byl to úžasný zážitek, na tohle nezapomenu," radoval se po velkém úspěchu křídelník české reprezentace Miroslav Jurka.

Zuberský odchovanec, který uplynulou sezonu strávil ve francouzském týmu nejvyšší soutěže St. Raphael, byl jednou z velkých hvězd zápasu. Pokaždé když dostal míč do křídla, prostě jej chytil, naskočil si do co nejvýhodnějšího úhlu a zavěsil. Celkem devětkrát po úspěšných střelách Jurka vítězně zatínal pěst a mířil s ní směrem k českým fanouškům. Výrazně tak pomohl svému týmu k šokujícímu vítězství a totálnímu obratu v sérii.

„Jsem rád, že jsem týmu mohl pomoci. Hned první střelu jsem sice nedal, bylo to břevno, ale pak už mi to šlo. Občas to bylo trochu se štěstím, ale hlavně že to tam padalo," ulevil si po zápase šťastný Miroslav Jurka.

Český tým vstupoval do odvety s osmibrankovým mankem z prvního duelu na půdě soupeře. Asi jen málokdo věřil, že český tým může takto silného soupeře přehrát o tolik branek.

„Bez mučení přiznávám, že jsem asi moc nevěřil, že můžeme takto silný a hlavně zkušený srbský tým porazit o tolik branek, abychom postoupili," přiznal Jurka. Jenže Čechům se fantasticky povedl začátek, už v poločase vedli o deset gólů a ve druhé půli dotáhli senzační misi do úspěšného konce.

„Rychlé a hlavně jednoduché góly nám strašně pomohly. Sice jsme si před zápasem říkali, že budeme chtít hrát hodně rychle a chodit do brejků, ale že to bude takto vycházet, jsme si nemysleli ani náhodou," přiznal po zápase Miroslav Jurka. Po zápase se tak už mohl těšit na svůj první světový šampionát.

„Jsem šťastný, že jsme to dokázali. Je to o to cennější, že se MS příští rok v lednu bude hrát v Kataru, kam se jen tak nedostanete," radoval se levoruký střelec.

Společně se svými kolegy i fanoušky Jurka po závěrečném hvizdu dlouho křepčil na hrací ploše a užíval si opojné pocity. Hlavní velké týmové oslavy nečekaného postupu na světový šampionát si však Miroslav Jurka užít nemohl. Musel totiž hned po zápase spěchat na svatbu. „Ale ne na svoji," smál se 26letý házenkář a hned pokračoval vážněji.

„Už dlouho dopředu jsem věděl, že o tomto termínu pojedu na svatbu. Trošku mě mrzelo, že nemůžu slavit se spoluhráči, ale už jsem to nechtěl měnit, když jsem slíbil, že na svatbu přijedu," vysvětlil Jurka.

Vítězný zápas se Srbskem byl pro Jurku zároveň posledním utkáním dlouhé sezony. Nyní si může dokonale užít zaslouženého volna. On i jeho přítelkyně – házenkářka Helena Štěrbová, nyní mají měsíc volna.

„Hlavně si odpočineme, budeme asi pendlovat mezi Zubřím a Uherským Hradištěm," usmívá se Miroslav Jurka, jenž má za sebou parádní první sezonu v týmu francouzské nejvyšší soutěže Saint Raphael.

„Byl to pro mě super rok a hlavně splněný sen. Taková šance se třeba naskytne jednou za život a já jsem moc rád, že jsem ji dostal a zkusil jsem to. V lize jsme skončili šestí ze čtrnácti, což určitě není špatné.

Na mém postu pravého křídla jsme byli celkem tři hráči a ze začátku sezony jsem hrával jen něco kolem patnácti minut. Postupem času se to ale výrazně zlepšovalo a na konci sezony jsem hrával třeba i třicet čtyřicet minut. Určitě jsem velmi spokojený a moc se těším na další rok ve Francii," říká Miroslav Jurka, který se má hlásit v Saint Raphaelu 21. července.

„První týden budou probíhat lékařské testy, od 28. července pak začíná příprava," dodal Miroslav Jurka.