Pro exmistra světa v enduru z roku 1998 a dvojnásobného mistra Evropy z let 1998 a 2006 to byla druhá sezona v automobilovém kokpitu a i když se mu zrovna mnoho závodů nepodařilo dojet do cíle, i tak si sezonu užíval a především nabíral nové zkušenosti.

Jeseníky udělaly největší radost

Přesněji řečeno, výčet dojetých závodů Romana Michalíka v sezoně 2009 se zastaví už na čísle jedna. Meziříčský pilot totiž ze sedmi závodů rallyesprintového mistrovství a dvou podniků velkého mistráku zdárně dokončil jen jediný závod – sprint v Jeseníkách. A právě tam si udělal 35letý Michalík největší radost. V nabité startovní listině totiž obsadil s navigátorem Radimem Oravou na voze Mitsubishi Lancer EVO IX šesté místo absolutně a ve své třídě N4 skončil dokonce čtvrtý. „Byl to pro nás super výsledek. Pohybovali jsme se po celý závod s absolutní českou špičkou a to se cení. Když jsem viděl startovku, nemohl jsem ani doufat třeba v desítku, takže šesté místo absolutně je paráda,“ radostně Michalík zavzpomínal na nejlepší závod ročníku.

Smůla vybraná na několik let dopředu

V těch dalších už se mu však tolik nevedlo. V naprosté většině případů však mají všechny nedojeté rallye jednoho společného jmenovatele – technické problémy a především smůlu, které si Michalík snad vybral na mnoho let dopředu.

„Je fakt, že se nám letos auto opravdu celkem hodně kazilo. Třeba na jedné rallye se nám pokřivily kotouče, jindy zase praskla hadička od turba. Jednou nám dokonce upadlo uložení tlumiče. Něco podobného jsem snad do té doby ještě ani nezažil,“ nevěřícně vzpomíná Michalík na nepřízeň osudu během motoristické sezony. „Nejhorší na tom bylo, že to byly většinou takové malé banality, se kterými se prostě nedalo dojet do cíle. O to víc to pak vždycky mrzelo,“ smutní nad sezonou valašský pilot.

Asi největší smůlu si pak posádka Michalík – Orava vybrala na posledním podniku sprintového šampionátu na domácí vsetínské rallye. Kvůli havárii museli odstoupit v poslední erzetě z parádního osmého místa. „V jednom momentě nám prostě přestalo brzdit auto a my jsme vyletěli mimo trať do klád. Naštěstí tam byly, jinak by to bylo ještě horší. Až druhý den jsme zjistili, že nám úplně odešel brzdový válec, takže i v tomto případě to byla nakonec technická závada,“ popsal pilot další ze smolných momentů sezony.

I přes nespočet smolně nedojetých závodů našel Michalík i četná pozitiva. „Především to pro mě byla další porce důležitých zkušeností. Jezdíte s těmi nejlepšími a nejrychlejšími a učíte se od nich. Každým kilometrem získáváte nové a nové zkušenosti a to já přesně potřebuji,“ pochvaluje si jezdec.

Hned po skončení mistrovských bojů se Michalík upíná k dalšímu ročníku, který bude již jeho třetí v rallye sportu.

Už teď se těší na novou sezonu

„Plány jsou dány jasně. Pojedeme se stejným vozem jako v prvních dvou sezonách. Jen na něm musíme pořádně zapracovat a připravit jej co nejlépe. Musíme jej nachystat tak, aby fungoval mnohem lépe. Už teď se těšíme, že to bude lepší,“ hlásí odhodlaně jezdec.

O tom, které šampionáty pojede, se bude teprve rozhodovat. „Zatím nevíme, zda pojedeme sprintové mistrovství nebo velký mistrák, případně oboje. Možná se podíváme i na některé závody slovenského šampionátu. Uvidíme. Hodně bude záležet na financích, ostatně jako všude jinde,“ přemítá meziříčský pilot o blížící se nové sezoně.

A co motorka? Ano, návrat je možný

Většina fanoušků však Romana Michalíka zná úplně z jiného motoristického odvětví. Rodák z Valašského Meziříčí a syn slavného motocyklového závodníka je exmistrem světa a dvojnásobným šampionem Evropy v motocyklovém enduru. Před dvěma lety však vyměnil řídítka motorky za volant vozu v rallye závodech. Nechystá třeba zrovna na příští rok Michalík svůj velký návrat k motorkám? Na rozdíl od minulého roku, kdy poměrně jasně věděl, že se bude věnovat pouze rallye, si tentokrát Michalík nechává dveře k motorkám otevřené.

„Měli jsme nedávno sezení s několika lidmi ohledně toho, že bych mohl být případně členem klubového týmu, který by jel v roce 2010 slavnou Šestidenní v Mexiku,“ překvapuje Michalík zajímavou informací. Za vším totiž stojí změna pravidel pro Šestidenní, ve které od sezony 2010 mohou startovat v klubovém týmu příslušníci různých národů. „Proto se takto otevřela možnost naskočit do jednoho slovenského týmu. Ale všechno je ještě na začátku a budeme o tom teprve jednat,“ pokračuje.

V případě, že by to vyšlo a Michalík by opět usedl za řídítka motocyklu, musel by se upravit program. Do už tak nabitého kalendáře by ještě přibyly další akce, tentokrát motocyklové. „Všechno je to zatím na začátku a v předběžných úvahách, ale klidně se to může stát. Rozhodně se motorce nebráním, byla by to pro mě nová výzva,“ přiznává Roman Michalík.