Do Bratislavy, místa dějiště šampionátu, dorazil vůbec jako první. Necestoval totiž s týmem, přijel sám, po vlastní ose. „Důvod je jednoduchý. S manželkou čekáme druhé dítě a opět chci být u toho. Po celý čas tedy budu na telefonu, auto mám přistavené u hotelu. Termín máme začátkem února, snad si tentokrát šampionát užiji,“ usmívá se Jurka, který už jednou o šampionát z rodinných důvodů přišel.

„Když se nám měla narodit první dcera. Protože jsem chtěl být u porodu, raději jsem se vzdal šampionátu v Chorvatsku. Nyní se ale hraje za humny, rozhodování jsem měl jednodušší,“ směje se úspěšný házenkář, jenž největších úspěchů dosáhl při angažmá ve Francii.

Otec od rodiny, studující, pracující. Šampionát je z tohoto pohledu pro vás dovolenou?

Z tohoto rozhodně ano. (úsměv) Nemusím vstávat, o nic se starat. Mohu se věnovat jen házené! Hotolevý pokoj sdílím se Standou Kašpárkem, jsme osvědčená dvojice z reprezentačních srazů.

Předal vám Martin Galia pomyslnou štafetu nejstaršímu hráči týmu?

Vůbec ne, ani mě na to neupozornil! (smích) V národním týmu se mazáctví nenosí, žádné svačinky, nic podobného. Ale v zuberské kabině to mám lehčí, nemusím tam čistit balony!

Tenistka Renata Voráčová.
Strach a slzy. Voráčová po deportaci z Austrálie neví, kdy se k tenisu vrátí

Jak jste spokojen se svou formou?

Cítím se dobře, celou první část extraligy jsem odehrál bez zranění, mám dostatečný počet minut. Cítím se v kondici. Škoda jen posledních odpadlých tréninků reprezentace kvůli karanténě. Na pokoji se toho moc natrénovat nedalo.

Jak tedy probíhala příprava?

Po svátcích jsem se moc těšil na společnou přípravu, místo toho jsme plnili individuály na pokoji. Bylo to sice složitější, ale nakonec jsme v tom nebyli sami. Taková je doba. Naštěstí se neopakovala situace z loňska, kdy jsme na šampionát vůbec nevyrazili…

Jak tedy vnímáte strašák v podobě covidu?

Věřím, že se šampionát dohraje, stejně jako my absolvujeme všechny naplánované zápasy. Moc bych si přál, kdyby se více řešily výkony na palubovce, než covid.

Na pravém křídle se budete střídat s dalším Zubřanem Tomášem Čípem? Je to ideální parťák?

Rozhodně. S Tomášem si rozumíme, známe se. Věřím, že oba týmu maximálně pomůžeme.

Národní tým opět z velké části tvoří valašská klika. Jaká jsou setkání s krajánky?

Perfektní, opět si uděláme společnou fotku! Je skvělé, že Zubří dlouhodobě patří k hlavním zásobárnám národního týmu, ideální vzkaz pro mladé, že i z naší dědiny to můžete dotáhnout do reprezentace, do světa!

Fotbalista Zdeněk Julina přepustil pozici trenéra v FK Příluky, ale v posledním týmu I. B třídy skupiny A bude dál hrát.
Poslední tým I. B třídy mění trenéra. Kdo povede Příluky?

Jaké má český tým ambice na šampionátu?

Chceme odehrát všechna tři utkání na hranici svých možností, raději ještě lépe za nimi. Pak se vidí, na co to bude stačit. Nechci předjímat, favorité na postup jsou jinde. Mohu ale za celou kabinu slíbit, že se je pokusíme potrápit, nejlépe postoupit! (úsměv)

Na úvod vás ve čtvrtek čekají Španělé. Mohlo to být vůbec horší?

Hrajeme proti favoritu šampionátu. Oni musí, my můžeme překvapit. Snad se také stane. Házená se hraje s míčem, který je kulatý. Pořád jsme všichni jen lidi, třeba soupeř nebude mít svůj den a my ano.

Jaký jste si dal vy osobně cíl na Euru?

Užít si to a udělat pěkný výsledek. Nedávám si žádné individuální, střelecké cíle. Tyto statistiky příliš nesleduji, zásadní je výsledek týmu!

Je v této době výhodou, že se šampionát koná na Slovensku?

Kdyby nebyla omezení, pak by to bylo ideální. Opak je ale pravdou. Kdybychom hráli v Maďarsku, nelimitovala by zápasy žádná omezení. Už nyní je jasné, že podmínky skrze testování řadu lidí odradí. Vím už o mnoha. Ani z rodiny kvůli tomu sem na zápasy nikdo nedorazí, vše budou sledovat v televizi. Ani se jim nevidím…

Je tento šampionát váš poslední?

Určitě. Kdo ví, co bude příští sezonu. Vážně uvažuji o konci kariéry. Už nyní stěží stíhám. Navíc má rodina bude větší. Mám hodně práce a priority se mění.