OSM LET V RALLY – MARTIN HRACHOVEC

Martine představ nám svou posádku.

„Má posádka je složena ze mne, co by řidiče, a Hanky Vránské, která mi dělá spolujezdce. Společně jezdíme druhým rokem a naším závodním vozem je nová replika Škody 130 RS. Zatím moc úspěchů nemáme, neboť stále vychytáváme technické závady a problémy spojené se stavbou nového auta. Před Hankou jsem měl spolujezdce z Vysokého pole, se kterým jsem jezdil šest let. S tímto spolujezdcem jsem jezdil úspěšně volný pohár. To bylo ale s autem, ve kterém nyní startuje manželka, takže opět replika ale vozu Škoda 120 S. V roce 2003 jsme byli šestí ve skupině A. V rámci nových předpisů jsem se rozhodli přejít z volného poháru do sprintrally, který se jezdí společně s pohárem K4.“

Co považuješ za svůj největší úspěch?

„Každý dojetý závod. Pro mne je důležité pěkně se svézt a aby mne závod bavil. Jde mi o pocity ze soutěže, ne o vítězství, i když i to potěší.“

Co máš v plánu v letošní sezoně?

„Z sedmi závodů, které jsou vypsané v K4 poháru, máme vytipovaných pět nejbližších. Vyškov máme již za sebou. Za měsíc vyrážíme na rallysprint Krkonoše a potom tam jsou závody v Jeseníkách, vsetínský sprint a mistrovství končí v Okříškách v listopadu.“

Jaké jsou cíle do sezony?

„Chceme hlavně naučit auto, aby dojíždělo až do cíle. A potom dobře se bavit závody.“

Vzpomínal jsi jednu soutěž, kterou už jste letos absolvovali…

„Prvním závod letošní sezony poháru K4 byl rallysprint ve Vyškově. Po loňské nepříliš úspěšné sezoně jsme se chtěli letos předvést. Bohužel po úspěšných čtyřech erzetách přišla technická závada, která nás vyřadila ze soutěže. Byla to maličkost – odpor na palci od rozdělovače. Svezení do té doby bylo pěkné, ale nedotáhli jsme to až do cíle. Věřím, že do Krkonoš už bude auto nachystané a my dojedeme až do cíle.“

Jak vlastně vypadá váš tým?

„Jsme malý rodinný tým. V současné době máme dva jezdce, k nim dva spolujezdce a potom jednoho hlavního mechanika a k němu podle potřeby dva až tři mechanici, kteří nám chodí pomáhat v rámci svého volného času. Všechny nás to baví a veškerou práci kolem aut děláme ze zábavy. Jmenovitě to pak jsou Ivan Vránský jako hlavní mechanik, Jirka Daněk, Michal Martinek, Karel Solanský a jako další mechanik funguje i Martin Hlavatý.“

JARMILA HRACHOVCOVÁ – DALŠÍ DÁMA V RALLY

Pojďme k druhé posádce a tedy k Jarmile, v jaké sestavě soutěžíte?

„Já mám své místečko za volantem a mým spolujezdcem je Martin Hlavatý. Spolu jsme jeli první závod ve Vyškově. Pro Martina to soutěžní premiéra nebyla, pro mne ano. Naším závodním vozem je replika Škody 120 S.“

Říkala jsi premiéra, jaká byla?

„Požitek ze závodu jsme moc neměli, neboť nás během rally provázely technické problémy. Během závodu nám upadl plynový pedál. V té chvíli nastala ještě větší spolupráce mezi jezdcem a spolujezdcem. Jednu zkoušku totiž Martin krom čtení rozpisu tahal za plynové lanko. V servisu to dali kluci provizorně do pořádku, ale problémy přetrvávaly. Ale já jsem do závodu šla s tím, že se chci projet a to bylo fajn. S Martinem jsme si sedli. A když jsme ve finále dovezli domů pohár za druhé místo ve třídě, tak musí být spokojenost.“

Jaký to je pocit startovat společně s manželem ale každý v jiném voze? Bere se ohled na rodinu?

„Já jsem do toho šla s tím, že se jdu jenom projet. Máme doma dvouleté dítě, proto jsem musela jet v pohodě a tak aby se mi nic nestalo. Vím, že Martin jede docela hranu, takže já byla v té chvíli ta opatrnější.“

Martin jel hranu, ale ty jsi dovezla pohár…

„(smích) To jsou ty technické problémy. Když jim chyběl náhradní palec a proto nemohli jet, tak to byl problém. Já jsem měla dobrého spolujezdce. Kdybych jela s někým jiným, tak bych to před třetí erzetou asi vzdala. Protože kdyby mi neměl za lanko od plynu kdo tahat, asi by to nešlo. Martin je zároveň i mechanik a díky tomu jsme dojeli.“

Když jsi domů dovezla pohár a Martin přijel s prázdnou, byla tichá domácnost?

„(smích) Nebyla, on to svým způsobem dopředu trošku předvídal. Tušil, že já pojedu na jistotu a on to bude přehánět.“

Jaké jsou další plány?

„Chceme jet domácí vsetínský sprint. A pokud se seženou peníze, tak bych se ráda svezla v Jeseníkách nebo na konci sezony v Okříškách. Krkonoše jsou daleko a nemůžeme nechat syna samotného. Vše ale záleží na sponzorech. Cílem je svézt se na uzavřené trati. A třeba dovézt další poháry (smích).“

MIROSLAV WEBR