„Pro brankáře je nejdůležitější, když chytí první střelu. Je potom klidnější, přestane se třepat a podá lepší výkon,“ přiznává 21letý gólman Krůpa, který v současné době chytá i za druholigový Vsetín.

Proč vám nevyšel již první poločas?
Řekli jsme si, že začneme se vší vervou, ale nestalo se. Zatímco nasazenost Litovle byla stoprocentní, naše byla nulová. Propadali jsme v obraně, v útoku ztráceli balony. Byli jsme naprosto zaskočení tím, jak první poločas probíhal. Naštěstí jsme se do zápasu vrátili.

Čemu přisuzujete tak nevyrovnané výkony?
Chybí nám vůdčí osobnosti, které by zápas zlomily. Potřebujeme, aby každý zápas alespoň tři hráči zahráli kvalitně, to se nám ale nedaří.

Co jste si o přestávce řekli v kabině?
Máme v týmu nepsané pravidlo, že já s Peťou Orságem (zuberský brankář – pozn. red.) do šatny o přestávce nechodíme. Připravujeme se spolu na druhý poločas. Nedokážu říct, co tam proběhlo, ale evidentně to zafungovalo.

Na Orlickoústecku havaroval na ledovce autobus.
Východu země hrozí extrémní ledovka, lidé by neměli vycházet

Zdá se, že poločasová příprava vám osobně vyšla. Věděl jste, že půjdete do hry?
V prvním poločase jsem měl jít na sedmičku, ale nakonec to nevyšlo. Od té doby jsem se rozcvičoval a čekal, jestli přijde šance. Nakonec ta příležitost přišla, za což jsem moc rád. Bylo důležité, že jsem chytil první střelu. Všechno to ze mě spadlo a začal jsem i víc vnímat fanoušky, kteří nám ve druhé půli strašně moc pomohli. Prožíval jsem zákroky a těšil se na každý další.

V Zubří máte velkou konkurenci, že?
Dnes to byl teprve můj asi pátý zápas, kdy jsem se na delší dobu objevil v brankovišti. Máme jednu z nejstabilnějších dvojic brankářů v lize, takže je to opravdu velká konkurence. Ale jsem typ člověka, kterého to nakopne. Jsem rád, že mě berou mezi sebe, i když to mám občas s nimi na tréninku těžké. Vždycky mi říkají, ať se neurážím, ale oni pokaždé přijdou s něčím novým (úsměv).

Co vám provádí?
Třeba si naschvál berou jinou barvu dresu, než na které jsme se před zápasem spolu domluvili. Oba jsou srandisti, ale to je jen dobře. Je díky tomu lepší atmosféra v týmu.

Extraligoví házenkáři Zubří (ve žlutém) v sobotním 12. kole nakonec po boji udolali poslední Litovel 37:28. V prvním poločase však tahaly za kratší konec a prohrávali až o šest gólů.
Házenkáři Zubří ostudu nepřipustili. Poslední Litovel porazili díky druhé půli

V Českém poháru jste nedávno v dresu Vsetína porazil svůj mateřský klub. Jaký to v Zubří mělo ohlas?
Spousta spoluhráčů mi gratulovala. Bavili jsme se o tom, že to bylo pro Vsetín zasloužené vítězství, protože Zubří nebojovalo. My jsme neměli co ztratit a zápas si užívali. Myslím si, že dnešní první poločas byl hodně podobný tomu, co Zubří předvedlo na Vsetíně.

Naopak tam musela být asi velká radost co?
Slavili jsme hodně. Byl jsem rád, že jsem konečně mohl po zápase s kluky ze Vsetína zůstat. Jindy se totiž musím vracet do Zubří kvůli dalším zápasům. Nakonec pro mě v noci jela přítelkyně, která mi v házené vždycky vyjde vstříc. Kdybych ji neměl, tak už bych asi dávno ztratil chuť do házené. Je mi velkou oporou, stejně jako rodiče.

Autor: David Janošek