Jak dlouho působíte v Halenkově po svém návratu?

Přišel jsem na zimní přípravu v lednu 2019. Vrátil jsem se s Tomášem Kašparem a jsem rád, že se nám podařilo pomoct Halenkovu k záchraně. 

Předtím jste působil v Rakousku. Jak to tam vypadalo? 

Bylo to jejich šestá nejvyšší soutěž. Hodně to bylo soubojové, asi na úrovni naší 1. A třídy. Jelikož žiji s přítelkyní v Ostravě, tak jsem odtud dojížděl na páteční trénink a sobotní zápas. 

Jak to máte nyní s dojížděním? 

Na půl úvazku pracuji v Ostravě, kde bydlím a dojíždím do Halenkova, kde pracuji ve firmě otce, která má autodopravu. 

Na jaře loňské sezony Vás trápilo zranění? 

Hned druhý zápas s Hutiskem jsem si podtvrtl koleno a natáhl vazy. Tři zápas jsem stál a pak to přes bolest tu sezonu nějak dohrál. Nyní jsem zdravý a  musím zaklepat. 

Halenkov by letos mohl prožít klidnější sezonu. 

My jsme na jaře loňské sezony zažili neskutečnou střeleckou deku, kterou ve své kariéře dosud nepamatuji. Nepadalo to mě, Tomáši Zádilskému ani Tomáši Kašparovi. Nyní jsme vyhráli v Choryni, doma pokořili oslabené Lidečko a nyní na Prostřední Bečvě sehráli zatím nejlepší zápas. Měli jsme snad osm šancí a dali čtyři branky, takže pohoda. Následně jsme porazili nováčka z Bylnice. Máme nyní formu a snad to vydrží.

Neuvažujete o návratu do vyšší soutěže? 

Nyní je to na pořadu dne. Měl jsem výřez meziobratlové ploténky a s tím se nedalo trénovat třikrát, čtyřikrát týdně plus zápas. Proto jsem šel do Rakouska a pak se vrátil do Halenkova. Nyní jsem zdravý. Nabídky mívám, většinou tak tři až čtyři a uvidíme, kde povedou moje další kroky z Halenkova.