„Některé ty nejmladší kluky jsem trénoval na mládežnických výběrech. Ještě dva tři roky a budou tady i ti, co jsem měl v žácích. Je to hrůza,“ říká s úsměvem házenkář Přikryl.

Zuberský křídelník, který s házenou začínal v Kostelci na Hané, v zápasech nejčastěji kryje záda reprezentantovi Miroslavu Jurkovi. V týmu přijal roli hecíře. I při sobotní výhře nad Kopřivnicí (31:26) byl na lavičce hodně slyšet.

„Dělal jsem to tak vždycky, mám to tak nějak sobě. Když už se nedostanu na hřiště, tak chci pomoct klukům alespoň takovým způsobem. Povzbudit je,“ dodává levoruké křídlo Přikryl.

Konečná výhra o pět. Odpovídá výsledek předvedené hře?
Na konci jsme to zlomili, ale nebyl to úplně výkon, který jsme chtěli a měli předvést. Pětibrankový náskok bereme, jestli je úplně zasloužený, to je otázka druhá. I když si myslím a doufám, že všichni chtějí v těch zápasech vyhrávat, tak to takhle úplně nepůsobilo. Dostáváme hodně branek, nebráníme tak, jak například proti Karviné. Snad to ještě ubojujeme.

Je těžké v závěru sezony hledat motivaci?
Těžké by to určitě být nemělo vzhledem k tomu, že pokud to zvládneme, tak je možnost, že bychom zase hráli evropské poháry. Letos nás ty zápasy v pohárech nakoply k výkonům a výsledkům s Karvinou. Pro ty mladé je to obrovská zkušenost a zároveň i příležitost se ukázat v cizině.

Na co se bude třeba zaměřit do odvety?
Rozhodně musíme zlepšit obranu a i v útoku některé věci dělat jinak. Zmenšit počet technických chyb.

Poslední domácí zápas máte za sebou, jak byste zhodnotil celou sezonu?
Už to, že jsme se dostali do play-off s tak mladým týmem, bylo super. Pokud se podaří, že budeme pátí, tak je to za mě úplný strop, kterého jsme mohli letos dosáhnout. Podařilo se nám hrát vyrovnaně s Karvinou ve čtvrtfinále, což nám dodalo sebevědomí do dalších bojů. Sezona se podle mě bude hodnotit jako úspěšná.

Sledujete posun u mladších spoluhráčů?
U většiny zlepšení vidět je a určitě ještě porostou. Někteří jsou ještě dorostenci, v životě nehráli v seniorské kategorii, tak je to pro ně velký skok. Myslím si ale, že se s tím poprali dobře.

Hrajete na křídle, kde má pevnou pozici jedničky reprezentant Jurka. Jak se to snáší?
Já bych to takhle nebral, jsme parťáci. Mira má obrovské zkušenosti ze zahraničí, je to výborný hráč, reprezentant a to, že hraje převážně on, je logické vzhledem k tomu, co jsme oba dokázali. Vůbec z toho nejsem naštvaný, ba naopak jsem rád, že můžu s Mirou hrát a že můžu hrát za takový mančaft.

V týmu zastáváte roli pokladníka a prý jste ještě přísnější, než váš předchůdce Šustáček. Co na to tým?
(smích) Dělal jsem mu dlouho asistenta, a když odešel, tak jsem to po něm převzal. Nastavil jsem nějakou laťku a tak to holt je. Sazby zůstaly stejné, ale jsem přísnější. Všímám si více věcí.

Kdo platí z týmu nejvíc?
Největší sponzor mužstva je Lukáš Mořkovský, který absolutně zvyšuje průměr. V každém období platí vždy nejvíc, někdy je to i dvojnásob, než ostatní. Každý týden je pomalu ve dvou médiích a navíc je to drzoun (úsměv).

Do Zubří se na příští sezonu vrací Ondřej Mika, který je shodou okolností váš švagr. Těšíte se na spolupráci?
Mám z toho velkou radost. Když on po mistrovské sezoně v roce 2012 odešel do Francie, tak já jsem teprve začínal u áčka. Ještě jsme si teda spolu nezahráli a jsem rád, že se to změní.

Plánujete v Zubří společný domek?
Nevím, jestli by to dopadlo úplně dobře, kdybychom bydleli vedle sebe (smích). Manželky jsou sestry a velké kamarádky, už teď spolu trávíme hodně času. Ondra si tady opravuje dům, tak možná nás vezmou někde do sklepa.

Jak to s vámi vypadá na příští sezonu?
Končila mi letos smlouva, ale domluvili jsme se minulý týden s vedením klubu, že zůstanu i na další sezonu. Jako hráč i jako trenér mladších žáků.

DAVID JANOŠEK