Ve městě Veliko Turnovo uspěl v konkurenci šestnácti set siláků ze čtyřiceti tří zemí světa. Stanislav Dupkala reprezentoval Českou republiku v kategorii Masters, kde soutěží borci od čtyřiceti do padesáti let. Ve finálovém souboji porazil amerického šampiona Berry Marvina, čímž obhájil loňský titul mistra světa z Manchesteru. „Když jsem stál na stupních vítězů a pode mnou byly dvě velmoci - Amerika a Rusko, byl to úžasný pocit,“ popsal své pocity po vítězném souboji.

Páce se sympatický Vsetíňan, který již osm let pracuje na stavbě mostů, věnuje téměř patnáct let. Před třinácti lety stál dokonce u zrodu České asociace přetláčení rukou a už o dva roky později se stal mistrem republiky.

Titul se mu podařilo získat celkem pětkrát, jednou byl i absolutním vítězem mistrovství bez rozdílu váhy. „Silové sporty se mi líbily už od malička a snad jsem k nim měl i předpoklady,“ prozradil skromně. „Ačkoliv, když jsem šel na vojnu, vážil jsem jen padesát kilo,“ dodal s úsměvem. Po vojně se pak nějaký čas věnoval kulturistice.

Jak sám říká, „páka“ jako sport je u nás zatím spíše v ústraní. „Ve světě existuje řada profesionálních organizací, které sdružují jednotlivé kluby a sportovce, u nás je oficiální bohužel jen jedna, která registruje asi tisícovku členů,“ vysvětlil. V Česku sice fungují kluby, které poskytují jednotlivcům zázemí, ale například na Valašsku musí každý sportovec trénovat individuálně a bez sponzorů se neobejde. „Odjet na závody není levná záležitost a já děkuji všem, kteří mě podpořili a snad v budoucnu podpoří,“ řekl.

Za úspěchy na světové scéně stojí rovněž velká dřina a individuální trénink. Čerstvý obhájce titulu mistra světa chodí například trénovat do školní tělocvičny. „Činky jsem už opustil, teď při tréninku využívám spíše hrazdu a kruhy,“ popsal svou přípravu. Jak dodal, intenzivněji se tréninku věnuje vždy přibližně pět měsíců před soutěží.

Každý úspěch je ovšem často doprovázen těžkostmi. Navíc silové sporty se občas neobejdou bez zranění. „Já jsem se o tom přesvědčil před dvěma lety na soutěži v Tokiu, odkud jsem si přivezl čtvrté místo a vykloubené rameno,“ zavzpomínal šampion. To jej ovšem neodradilo. Už za sedm měsíců vybojoval zlato na mistrovství světa.

Svoji obdivuhodnou kariéru by rád zakončil na příštím šampionátu, který bude hostit kanadský Vancouver. V současně době se ale Stanislav Dupkala těší na to, jak si chvíli odpočine na chalupě. „Budu sbírat houby,“ směje se nakonec.