„Je to doposud můj největší úspěch. A stejně tak doufám, že nezůstane jen u něj. Mám o to větší motivaci na sobě makat. Jen tak si mohu splnit svůj další sen,“ potvrdila svou cílevědomost studentka valašskomeziříčského gymnázia, která především ve druhém pololetí využívala individuálního studijního plánu.

„Vše zvládám, nyní jsem dostudovala druhý ročník a užívám si prázdniny. No spíše dál pilně trénuji a chystám se na vrchol sezony- srpnové MS v Glasgow,“ už se těší Pernická. „Lákadlo kamarádů v tomto čase je velké, máme totiž ve škole skvělou třídu, partu,“ dodala s úsměvem.

I přes řadu prekérních situací, cítila jste se v závodě favoritkou?

To přímo ne, ale díky trenérovi jsem měla natrénováno a formu jsme pilovali právě na republiku. Vývoj závodu, jeho první třetina nebyl rozhodně podle našich představ, naštěstí jsem ztrátu dokázala smazat a rozhodnout v závěrečném finiši. Podobnou smůlu jsem zažila už před dvěma roky, v kategorii kadetek, kde jsem dokonce také dojela do cíle první, ale nakonec jsem byla diskvalifikována. Popravdě už ani nevím proč. (smích)

Dá se spurt natrénovat? Je to vaše doména?

Popravdě dá a cítím se v této disciplíně silná. Sice se zde jede hodně tvrdě, loket na loket, ale finiš mi vyšel.

Jak slaví cyklisté úspěch, titul?

Nic velkého to nebylo. Program je nabitý. Protože v dějišti šampionátu byli i mí rodiče, menší oslava proběhla hlavně s nimi. Táta dokonce otevřel na přípitek šampaňské. (smích)

Ziskem titulu jste se kvalifikovala na srpnové MS. Byl to váš cíl?

Rozhodně, vždy jsem o tom snila a o to větší motivaci v přípravě mám. Vůbec ale netuším, co mě mezi světovou elitou čeká, navíc s elitou nemám zkušenosti. Jedno vím jistě – premiéru si chci náležitě užít a v rámci možností udělat pěkný výsledek.

Jak je vaše příprava náročná? Jak často trénujete?

Prakticky skoro pořád, ale snažím se mít jeden den v týdnu volný. Záleží na fázi přípravy. V průměru strávím nějakých 14 hodin týdně v sedle.

Kde se lépe cítě? V přírodě na horském kole nebo na silnici?

Spíše tíhnu k horským kolům a přírodnímu terénu. Zde je to více hravé a také náročné. Zde si prakticky neodpočinete. Na silnici se dá více taktizovat, odpočívat. Také na horských kolech je větší konkurence, ale více úspěchů sbírám na silnici. (úsměv)

Máte cyklistický vzor?

Upřímně? Nemám. Mám pár oblíbených cyklistů, kterým fandím, ale vyloženě vzor ne. Snažím se od každého z oblíbenců vzít něco a snažit se jet podle sebe, nejlepšího vědomí a svědomí. (úsměv)

Martina Sáblíková také úspěšně reprezentovala na kole. Potkaly jste se?

Jednou jsme spolu startovaly, ale je to už dávno, myslím, že to bylo v Novém Jičíně. Dokonce máme spolu fotku! Je to skvělá sportovkyně, díky silným nohám v cyklistických závodech stále patří za favoritky.

Čeho byste ráda na kole dosáhla?

Od žákovských let sbírám medailové úspěchy, ale až nyní postupem na MS se mi splnilo to, o čem jsme snila. V Glasgow to bude jeden velký cyklistický svátek. A dál? Asi olympiáda, ale tak daleko se zatím nedívám.

Mou prioritou je studium, vzdělání je hodně hodně důležité. Rád bych vystudovala nějakou kvalitní školu, ale popravdě se ještě hledám.