V hlavním městě Záhřebu se dokonce hrávala i KHL, nároďák naposledy dovezl stříbro z mistrovství světa divize II A, tedy v kategorii třetí úrovně.

„Určitě je fotbal na prvním místě, moc lidí v Dalmácii si hokeje vůbec nevšímá, přestože vědí, že se hraje. Ale nemají o něj zájem. Není tady taková tradice jako u vás. V Záhřebu je hokej populární mnohem víc,“ popisuje zájem o zimní sport 21letý Ante Imeri u něj doma v Omiši, v patnáctitisícovém městečku asi 25 kilometrů od Splitu.

Tam vládne Jaderské moře a turisté. I proto hůl vzal poprvé do ruky v šestnácti. No, hokejku…

„Hrál jsem s míčkem a větví ze dřeva, která vypadala jako hokejka. Začínal jsem sám na malém hřišti na inline bruslích,“ popisuje Ante krušné začátky.

I proto je vděčný za šanci, kterou mu v roce 2014 dali v Brumově. Ačkoliv hrál v systému českého hokeje ve čtvrté nejvyšší soutěži, za životní zkušenost je vděčný. Roli sehrály kontakty šéfa klubu Jaroslava Vaňka se Imeriho sousedem Tonci Stanicem.

„Tihle dva pánové mi splnili mé sny o tom, abych si někdy zahrál v týmu hokej. Poprvé v životě až v Brumově jsem měl na sobě hokejovou výstroj,“ líčí dojatě Imeri, který se živí jako kuchař.

V sezoně 2015/2016 dokonce oblékl i dres pětinásobného extraligového šampiona Vsetína, byť pouze v lize juniorů.

„Pro každého hráče, který hraje za nějaké historicky známé týmy, je určitě vzácné a váží si každého okamžiku, že může být součástí. Snažil jsem se jako vždy dělat maximum, abych pomohl co nejvíc. I když jsem nepatřil mezi hlavní tahouny, všichni trenéři byli na stejné úrovni jako v Brumově,“ vybavuje si drobný útočník, který ještě diviznímu fotbalovému Brumovu dohodil svého mladšího bratra Marijana.

V Brumově potkal zase někdejší extraligové hráče Martina Záhorovského, Tomáše Němčického nebo brankáře Petra Tučka.

„Určitě je to dobře pro nás mladé hráče, abychom si mohli zahrát proti takovým zkušeným hráčům a vnímali, co na ledě dělají a jak se chovají. Vzpomínám si na Záhorovského a na Antonoviče. Tihle dva hráči na mě nejvíc zapůsobili,“ vzpomněl si Ante Imeri.

Oficiální statistiky hráčů v soutěži nejsou dostupné, při pohledu do soupisek účastníků Krajské ligy mužů Jižní Moravy a Zlína zjistíte, že bývalí extraligoví hráči neváleli jen v Brumově.

„Je to dobrá liga pro mladé hráče, aby se rozehráli a nabrali sebevědomí. Hraje v ní spousta bývalých ligových hráčů, od kterých se člověk může hodně naučit,“ myslí si Imeri, který obdivuje Nathana Mackinnona z Colorada.

Ačkoliv Brumov sezonu skončil na 12. místě a do play-off nepostoupil, uplynulou sezonu nehodnotí negativně.

„Začátek sezony, respektive prvních pár zápasů nám vyšlo, ale pak jsme měli sérii proher. Celkově na to, že to byla první sezona, je to v pořádku. Byli jsme docela mladé a nezkušené mužstvo,“ připomněl Imeri, že do Brumova se seniorská soutěž vrátila po pěti letech.

Pět let strávených na Valašsku se podepsalo i na rodilém Chorvatovi. „Musím přiznat, že pivo nepiji, ale slivovici jsem párkrát měl a nelituji,“ rozesmál se Imeri, který se letos vrátil domů do Omiše.

„Chtěl bych moc poděkovat týmu Brumova od hráčů, všech trenérů, rolbařů až po uklízečky. Nejvíc ale vděčím panu Vaňkovi a paní Elišce Vaňkové, protože oba byli mými druhými rodiči a podporovali mě ve všem, co jsem dělal stejně jako celá jejich rodina,“ děkoval na dálku Imeri.

Třeba si už nyní doma v Omiši nebude připadat jako tučňák v poušti.