Co v těchto dnech děláte?

Pořád jsem doma ve Velkých Karlovicích. Na Valašsku pozvolna začínám s vytrvalostními tréninky. Chodím běhat a jezdím na kole. A také doháním resty do školy.

Jaký má koronavirus vliv na Váš momentální pracovní a sportovní život?

 Jsem profesionální sportovec. Proto na moji práci žádný vliv nemá. Co se týká sportu, tak v nejbližším období pravděpodobně nebudu moct vycestovat z České republiky na soustředění a letní závody.

Jak vnímáte situaci kolem tohoto nebezpečného viru?

Podle mě je hodně nebezpečný hlavně pro starší a nemocné lidi. Media tuto situaci ale hodně zveličují. Spousta lidí je ovlivněna a zneklidněna některými informacemi z televize, rozhlasu, tisku a internetu. Klasická sezonní chřipka má na svědomí podobný počet úmrtí. Covid-19 je něco nového.

Jak se vypořádáváte s opatřeními vlády o uzavření sportovišť a omezení tréninků?

 Na jaře po každé sezoně mívám volno od střelby. Proto mi uzavření sportovišť až tak nevadí. Spíš mi vadilo, že jsem nemohl na skialpy a sjezdové lyže.

Jste rodákem z našeho kraje. Bydliště máte ve Velkých Karlovicích. Jak se vyvíjela Vaše kariéra?

S biatlonem jsem začínal ve 2. třídě na základní škole. Tenkrát ve Velkých Karlovicích založili pán Vojtěch Plánka a mým otcem Romanem Štvrteckým klub biatlonu. Začátky byly v polních podmínkách. Stříleli jsme ze zpomalovacích vzduchovek. Měli jsme staré lyže. Několik nadšenců to však neodradilo a tento sport nás bavil. Postupem času jsme začali jezdit na první závody. Nejprve na přespolní běhy a závody v letním biatlonu. Až jsme se pořádně naučili jezdit na běžkách, tak se přidaly také závody v klasickém zimním biatlonu. Poslední sezonu v žákovské kategorii se mi podařilo vyjet si podporu SCM a díky ní jsem přestoupil do jednoho z biatlonových středisek v Česku do Letohradu. Na východě Čech mě trénoval Michael Málek. V Letohradu jsem si vybojoval nominaci na Evropský olympijský festival mládeže a na dorostenecké mistrovství světa. Po třech letech v Letohradu jsem byl nominovaný do juniorské reprezentace. Tu tenkrát vedl Vlastimil Vávra starší. V tomto období se mi dařilo a pravidelně jsem se zúčastňoval juniorského mistrovství světa. A 18. března 2018 jsem jel svůj první seniorský závod ve světovém poháru mužů v Oslu v Norsku. Od té doby se připravuji a závodím za českou mužskou reprezentaci.

Komu chcete poděkovat?

Zejména obci Velké Karlovice, Zlínskému kraji a Českému svazu biatlonu. 

Které výsledky Vás v kariéře zatím nejvíc potěšily?

Byl to zisk stříbrné medaile ve sprintu na mistrovství světa juniorů v Lenzerheide ve Švýcarsku v únoru letošního roku. Cenné je i 16. místo ve sprintu ve Světovém poháru seniorů v Le Grand-Bornand ve Francii v prosinci 2019, dále zisk 4. příčky v letošní lednové mužské štafetě v Oberhofu. Potěšilo mě i 6. místo ve vytrvalostním závodu na juniorském mistrovství světa v estonském Otepää v roce 2018. Jsem také dvojnásobným juniorským mistrem světa na kolečkových lyžích z Nového Města na Moravě v roce 2018.

S jakým cílem jste šel do biatlonové sezony 2019 – 2020?

Chtěl jsem alespoň jednou bodovat ve světovém poháru. To se mi také podařilo. Ovšem se spoustou věcí nejsem spokojený a proto se budu snažit zlepšovat.

Jak se sezona vyvíjela?

Až do začátku března do závodů v Novém Městě na Moravě normálně. A to i přesto, že se Světový pohár ve Vysočina aréně konal bez diváků. Pak byl ale divný a rychlý konec. Ve finském Kontiolahti se ještě uskutečnily závody ve sprintu a stíhačkách. Štafety už ovšem nikoliv. A poslední závody na Holmenkollenu v norském Oslu už byly zrušené. Já osobně bych dal přednost normálnímu závěru sezony bez omezení.

Kde se Vám nejvíc dařilo?

Jak jsem už říkal, byl to zisk 16. místa ve sprintu v Le Grand-Bornand ve Francii. Potěšila mě i 29. příčka ve sprintu v rakouském Hochfilzenu a 31. místo rovněž ve sprintu v Novém Městě na Moravě. Ve všech těchto areálech se mi velmi dobře závodí. V dobrém rozpoložení mě zastihl i vytrvalostní závod ve švédském Östersundu a dobrý pocit mám i ze štafety v Hochfilzenu. Všechny tyto závody mě zastihly v dobré formě.  

Jakým způsobem se momentálně udržujete v kondici?

Jezdím na kole, chodím běhat, jezdím na kolečkových lyžích. Zapotil jsem se i u výkopových prací při dostavbě střelnice ve Velkých Karlovicích.

Jak bude příprava pokračovat?

Postupně se přesunu do Jablonce nad Nisou a tam asi budu až do července. A protože do léta se pravděpodobně nebude moct vycestovat z naší republiky, tak budu jezdit po soustředěních jenom v Česku. S přibývajícími týdny budu pilovat střelbu a přidají se i vytrvalostní tréninky. Ty před zimou vystřídají intenzivnější tréninky. 

Jak jste v kontaktu s ostatními biatlonisty z české reprezentace?

S klukama si občas píšeme ve společné skupině na facebooku. Ale na jaře se každý věnuje svojí rodině.

Jak se další biatlonisté udržují v kondici?

To přesně nevím. Předpokládám ale, že i ostatní mají podobný tréninkový plán jako já. A ten si podle potřeby upravují.

Při čem se ještě v současné době odreagováváte?

Pustím si nějaký seriál, nebo film. Oblíbil jsem si španělský kriminální seriál Papírový dům. Z filmů se rád podívám na americký sportovní film z roku 2019 Le Mans 66. Někdy se také projedu s kamarády na kole, nebo se zajdu projít do přírody v okolí Velkých Karlovic. Líbí se mi výjezd na Kasárna a procházky na Soláň a na Javorníček. Občas si také pochutnám na svíčkové od mamky Vladislavy.

Na co se nyní nejvíc těšíte?

Až se situace kolem koronaviru konečně uklidní a všechno se zase vrátí do normálu. A až nám u biatlonu začnou společná soustředění a jak se při nich setkám s ostatními biatlonisty z českého týmu.

Co plánujete na zbytek jara a na léto?

Na dovolenou už asi nepojedu nikam, protože na ni mám čas jenom na jaře. A protože bylo letošní jaro atypické, tak jsem byl většinou doma ve Velkých Karlovicích. Na pořádnou dovolenou se proto chystám až příští rok. Na léto ještě nemám tréninkový plán. Uvidím, s čím přijdou trenéři.

S jakým cílem půjdete do biatlonové sezony 2020 – 2021?

Aby moje výsledky byly stabilnější a měly vzestupnou tendenci.