První silniční kolo měl už jako malý klučina v šestnácti letech. Horské si pořídil v roce 1995, kdy se začala dostávat na český trh.

Jako nejnáročnější závod sezony hodnotí Marian Anděl právě čtyřiadvacetihodinovku, jež je druhým závodem seriálu vytrvalostních závodů v České republice. Letošní 16. ročník se pojede na konci června ve sportovním areálu bystřičských Sokolů. „Titul jezdíme ve čtveřici. Štafetově. Je to velmi náročný závod, člověk si musí rozložit síly,“ hodnotí Anděl, který se s týmem loňského ročníku zúčastnil osobně. Dohromady musí zdolat kolem pěti set kilometrů dlouhé trasy.

Důležité je, aby při tak náročném závodu bylo na bicyklu v pořádku naprosto vše. „Kolo musí být dokonale připravené. V průběhu závodu je kritické každé zdržení. Není čas na hrdinství,“ míní vytrvalec.

Nezbytnou výbavou jsou náhradní kola nebo alespoň součástky, brzdové destičky. „Nejdříve se kazí vše, co se týče převodů. Můžete dostat kamenem a roztrhají se třeba řetězy, to je handicap. Můžete dostat defekt,“ přemýšlí nad možnými peripetiemi Anděl s tím, že pokud se závodníkovi poškodí přehazovačka, je to skutečný problém.

Na závodníka dohlíží v průběhu závodu manažer. Dělá servis, závodníkům v rychlosti podává nápoje, stará se o informovanost na trati. „Je nesmírně důležité vědět, jak si stojíme. Jestli máme zrychlit nebo máme dostatečný náskok,“ vysvětlil závodník.

Než vůbec začnou maratónci s takto náročnými závody, musí mít podle Anděla dopředu najeto pár tisíc kilometrů.

„Sezona začíná na přelomu dubna a května. Do prvního závodu bychom měli mít najetých kolem tří tisíc kilometrů,“ kalkuloval.

Ve Valašském sportovním klubu nejsou sdruženi jen dospělí, ale i děti závodníků. „Děti to berou skutečně závodně, sám to už dělám jen pro zábavu,“ říká s úsměvem vystudovaný inženýr ekonom.

Cyklistice se nedá věnovat celoročně. Provozovateli půjčovny lyží na Vsetíně zabere v zimě většinu času servis vybavení milovníků sjezdovek. Práce ale podle něj ubývá. „Nepřijeli turisti kvůli drahé koruně. Němci už nejezdí vůbec,“ hodnotí zpětně uplynulou sezonu Anděl, který si ve chvílích volna rád přečte dobrou knihu, nebo zahraje na klavír.

Sám se otec dvou dětí, které má s manželkou Martinou, do lyžařských bot obouvá pravidelně, před lety i závodně.

„Je to náročné na čas a finance, už to pro mě není sport číslo jedna,“ vysvětlil Anděl svoji absenci na startu závodů nedávné sezony.