Tmu v českých obývácích od včerejška protínají až do noci světla obrazovek. Možná ožijí i hospody. Kina, divadla, koncertní sály ale mají utrum. Fotbal a jeho kolébka slaví svátek svátků.
Už slyším, jak v některých domácnostech ženy žadoní, vyhrožují a varují. Odpovědí jim, ať tak či onak, pokaždé je: „Počkej. Po třináctém červenci to spravím." Světový fotbal prostě ovládl i ten český rybník uprostřed Evropy a všechno, co k němu patří.
Jen škoda, že to všechno bude sice u nás, ale bez nás. I když, možná tak nebude tolik infarktů, rozbitého nábytku a podobně. Kdo ví? Třeba bude mistrem světa Pobřeží slonoviny. Nebo Honduras.
Favorita ale osobně nemám. Pro mě je favoritem fotbal hraný poctivou myslí a fair. Chlapi na brazilských pažitech, DO TOHO! Ať vám to běhá, pálí i pálí!
Související Když hospoda nemá televizi, dělají fanoušci domácí akce