V jedné ruce proutěný košík a v druhé ruku mého přítele, kterého jsem přemluvila k procházce na čerstvém vzduchu.

Ještě než jsme vyrazili, má nastávající tchyně vytáhla různé příručky pro houbaře a ukazovala mému jinak schopnému chlapci, jak vypadá václavka.

Po asi hodinové chůzi v lese jsem si spokojeně nesla svůj téměř plný košík nejrůznějších hub.

Potom jsem začala shánět i můj doprovod. Volala jsem a po chvíli se mi konečně dostalo odpovědi. Přítel našel hřib. Tak jsem se hned ptala, zda je jedlý. Z toho, co přišlo potom, mě píchlo u srdce. Vím já? Zněla ta odpověď.

Václavky mi letos zatím svatý Václav nenadělil. Jistotou však zůstává, že státní svátek bude!

Autor: Michaela Horáková