Je to čas. Veličina, jíž se lidem, zejména pak ve městech, vůbec nedostává. Všichni mají stále na spěch, na pilno, jsou podráždění, úseční. Ne tak v Hošťálkové. Možná je to jen můj dojem, ale zdejší lidé nespěchají. Tím nechci říct, že nic nedělají a proto mají času dost. To vůbec ne.

Spíše jsou na rozdíl od jiných ochotní „utratit" trochu svého času i s člověkem, kterého neznají a dříve ani neviděli. Alespoň mně se to stalo. Žádný z místních, kterého jsem náhodně oslovil, mne neodbyl. Naopak všichni byli uvolnění, usměvaví a vstřícní. To by mohli jinde závidět.

Související Jsme jedna velká rodina, říkají lidé v Hošťálkové