A tak mě napadá, zda tady není trhlina na trhu. Prostor pro dobrý podnik. Čistě hypoteticky. Bydlím sama. Mám dům, ale péči o něj už neutáhnu. Vlastně tak tak utáhnu péči o sebe.

Ok, říkám si. Nemovitost prodám a za utržené peníze si budu platit život v soukromém domově důchodců. Jsem ochotna zaplatit za nadstandardní péči. Mám čím. Snad si na sklonku života zasloužím trochu pohodlí, říkám si.

Vím o jednom soukromém zařízení v sousedním městě. Do jednolůžkového pokoje nastěhuji vše, co potřebuji. Auto, pokud ještě řídím, zaparkuji v podzemní garáži. Jím v restauraci, kde se vaří chutně, navštěvuji wellness studio, plavu ve stometrovém bazénu, chodím na masáže, procházím se v rozlehlém parku, denně za mnou dochází lékař, aby se zeptal, jak se mi daří. A denně přichází také sociální sestra. Tu zase zajímá, zda mám vše, co potřebuji.

Ano, vím, je to fikce. I kdybych si chtěla připlatit za luxus, nemám šanci. Domovy pro zámožné seniory tady nejsou. Na rozdíl od sousedních států. A protože jsem ještě poměrně mladá, říkám si, zda téhle trhliny na trhu nevyužít.

Související článek:Péče o seniory je rok od roku dražší