Občas je ještě slyšet slepice, husa a kachna ale jen málokde. Sama jsem si kdysi připadala jako v jiném světě. Když jsem poprvé ve vlaku uslyšela kvokání slepice, myslela jsem, že mi z toho učení už „hráblo". Když ale začali bystřit i jiní, věděla jsem, že sluchovou halucinaci nemám. A najednou … stála tam, uprostřed vlaku a hrdě se rozhlížela. „Vezu ju na trh," vysvětlil její majitel a „sbalil" ji do tašky. Opravdu jako v pohádce, nebýt teda drnčení kolejí a zvonění mobilů. Dnes už je prostě také dívce z vesnice divné, že mezi pasažéry najde rovněž slepici.

Související Ve skanzenu točili rozhlasovou hru o slivovici a lásce