Už zaznívají hlasy, že proč další skanzen. Ten rožnovský prý stačí. Nevnímám to tak. Myslím si, že práce pro zachování tradic, i těch stavebních, nemá na Valašsku konce. Umění valašských tesařů a stavitelů dřevěných staveb je tak široké jako sama duše Valachů a jejich zvykosloví.

A pak je tady ještě jeden aspekt. Podle mě daleko významnější. S nápadem přišli mladí lidé. Sami. Nikdo je nevedl za ruku. Nebylo by moudré na samém počátku jejich snažení je jakkoliv odrazovat. Byť jen pochybovačnými poznámkami.

Nechci sahat nikomu do svědomí. Ani těm, kteří již cosi v tomto smyslu vyslovili. Ale, nebo právě proto, se ptám: Co oni udělali pro zachování odkazu našich předků? Dovolím si parafrázi: Kdo nezná minulost, nepozná ani budoucnost.

Ogaři a cérky z jižního Valašska, já vám držím palce.

Související Maňas: Chceme vyvolat patriotismus, vlastenecké regionální cítění