Oč více umíme nadávat, o to méně jsme schopni se za svá práva porvat. Já sama jsem se přítomností na náměstí snažila o změnu naposledy před třiadvaceti lety. Zvonila jsem klíči a tváře mi hořely nadějí v lepší zítřky. Které přišly. A taky ne.

Co je ale podstatnější. Navzdory tomu, že ne vždy jsem byla spokojená s tím, jací politici nám vládnou a jakou práci odvádějí, ani jednou jsem se za ty roky k žádnému protestu nepřipojila. A teď se mi zdá, že to byla chyba.

Protože když se rozhlédnu kolem sebe, ti, kteří změnili svět, s ním museli svést bitvu. A nesměli se bát. Proto bych se chtěla vyznat z toho, že si nesmírně vážím lidí, kteří jsou ochotni nést svou kůži na trh. O to více si cením těch, kteří to dělají i za nás ostatní.

Související článek: Sedm petic sepsali obyvatelé Meziříčí. Šest bylo úspěšných