Pro většinu lidí jsou ale senioři lidé důchodového věku. Ti, kteří ještě nezemřeli, a proto zatěžují státní rozpočet. Ti, kteří dožívají v domovech, protože péče o ně děti zatěžuje.

Zřejmě za to může komunistická minulost, ale vnímání stáří je v české společnosti deformované. Poptávka po místech v domovech převyšuje nabídku o třetinu, přestože jen pět procent lidí nad pětašedesát let a dvacet procent nad osmdesát péči v ústavech skutečně potřebuje. Co dodat závěrem? Bojím se stáří. A vy?