Vedení tamního SDH se rozhodlo pro krok, jenž je známý spíše mezi skauty hokejových klubů. „Když nebyl zájem doma ani v Evropě, rozhlédli jsme se za mořem. V Americe prudce stoupá nezaměstnanost a věřili jsme proto, že tam naši nabídku jen tak někdo neodmítne,“ prozradil velitel sboru Petr Janota.

Delegace z Halenkova uspěla hned při první náborové cestě za oceán. Tu výprava spojila i se zajímavou exkurzí v indiánské rezervaci v Oklahomě.

„Zájem o angažmá v Evropě byl mezi Indiány velký. Přihlásilo se hned deset příslušníků apačského kmene Mescalero, kteří se přiznali, že na Valašsku ještě nikdy nebyli. Po náročných zkouškách jsme prozatím vybrali tři z nich,“ popsal Janota.

Nejvíce nadšení jsou halenkovští hasiči z muže zvaného Letící Péro, který v mládí vyrůstal v prérii a má bohaté zkušenosti s hašením suché trávy. „Jeho výhodou je, že jako šaman, umí pomocí bubínku přivolat déšť, což je u hasičů schopnost k nezaplacení,“ je spokojený i starosta obce Jiří Lušovský.

Hned po prvním ostrém zásahu při požáru halenkovské hasičské zbrojnice však bylo slyšet i nedůvěřivé hlasy. „Vypadá to divně, když hoří zbrojnice a hasiči, místo aby stříkali, tančí kolem ohně s bubínky,“ zakabonil se Jan Václavík.

Většina příslušníků halenkovského sboru se ale shodla, že není důležitý dojem, ale výsledek.

Krátce poté, kdy Indiáni začali s rituálem, dostavila se nečekaná bouře, která oheň opravdu uhasila. „Opět se prokázala kvalita našich chlapů. Zbrojnici se jim vždycky podaří uhasit ještě před příjezdem profesionálů ze Vsetína,“ liboval si čestný člen sboru Ladislav Příhoda.

Z prvního ostrého zásahu měl velkou radost i sám Letící Péro. „Na Valašsku mě velmi líbit se. Máte tu chutné holky a krásné frgále,“ pochvaloval si solidní češtinou bývalý prérijní lovec, dnes vycházející hvězda halenkovských hasičů.

Nový díl seriálu Kvokána si můžete přečíst v pondělním vydání Valašského deníku v příloze Naše Valašsko.

Článek se nezakládá na pravdivých informacích.